Ve hře je i ratifikace využití prostředků fondu obnovy a rušení některých jeho nástrojů…
„Šetrná čtyřka“ členských zemí EU se snaží dotlačit Brusel k seškrtání balíčku koronavirové ekonomické pomoci i celého evropského rozpočtu, napsaly pondělní Financial Times (13/07/20: 2). Naznačuje to, že diskuse na pátečním summitu EU bude tvrdá.
Návrh ekonomické pomoci EU se v poslední době stal bitevním polem. Fiskálně konzervativní země požadují škrty Fondu EU v hodnotě 750 miliard euro, který má financovat hospodářské oživení. Chtějí zredukovat i evropský rozpočtový rámec v předpokládaném rozsahu 1,07 bilionu eur.
Předseda Evropské rady Charles Michel se před pátečním summitem snaží najít kompromis. Navrhl proto snížení evropského rozpočtu z původních 1,1 bilionu eur na současných 1,07 bilionu eur, rozpočet pro fond obnovy ale nechává netknutý. Podle Michela je důležité, aby EU byla ve vztahu k hospodářské obnově po pandemii „ambiciózní“. Zúčastnění diplomaté ale nevěří, že by balíček 750 miliard euro zůstal beze změn. Například finská premiérka Sanna Marinová dala už minulý pátek najevo, že její vláda si přeje celkově menší rozsah balíčku a v jeho rámci lepší rovnováhu mezi granty a půjčkami. Tyto požadavky podporují také Dánsko, Švédsko, Rakousko a Nizozemsko, které jsou přezdívány jako „šetrná čtyřka“.
Podle dalších informací je v ohrožení především nástroj pro podporu solventnosti v hodnotě 26 miliard eur, který má pomoci rekapitalizovat zdravé firmy, které utrpěly ztráty během karantény. Vedle toho by mohl být také zrušen program „InvestEU“, který měl pomoci zvýšit soukromé investice v EU a měl hodnotu 30 miliard eur. Kritici vidí v obou programech přílišnou pomoc soukromému sektoru. Tyto programy měly být v gesci Evropské investiční banky, která od svých akcionářů, tj. členských zemí, požaduje zvýšení kapitalizace. Vlády největších akcionářů banky to ale odmítají. Odstranění nástroje pro solvenci by zrušilo potřebu zvýšení kapitalizace banky.
Dalším tématem je dohled na využitím peněz. Šetrná čtyřka požaduje, aby granty a půjčky byly poskytovány za dohledu členských zemí. Michel navrhuje, aby členské země měly možnost souhlasu s rozhodnutím Evropské komise prostřednictvím většinového hlasování. Nizozemsko ale požaduje jednohlasný souhlas. Itálie a Španělsko tento „politický“ systém ratifikování využití fondů kritizují. Podle nich povede jen ke zpožděním.
Psali jsme: