Jazzové okénko Jana Schneidera: Croonin’ The Blues, Bei Mir Bist Du Schön a My Heart)

Tři hudební kompozice z průvodce jazzovou hudbou z pera Jana Schneidera nechybí ani dnes. Krásný nedělní poslech!

Jabbo Smith byl znamenitý trumpetista. Jeho sóla byla taková přímá, protože věděl, co chce hrát, a nemusel nic okecávat. A měl mnoho co říci – třeba “Croonin’ The Blues“. Poslechněte si ho s jeho kapelou Rhythm Aces, v níž si dovolím upozornit na nádhernou tubu.

Jazz byl v Německu již od roku 1935 zakázán kvůli “hysterickým rytmickým obratům”, typickým pro “barbarské rasy”. Nacistický kulturtrégr Hans Severus Ziegler v brožuře pro výstavu “Degenerované hudby” v květnu 1938 „ozdobil“ černošského jazzmana Davidovou hvězdou, aby bylo jasno. Na rozdíl od něj vzdělaný americký hudební kritik Henry Cowell popsal tentýž jev bez emocí a s noblesou: “Základem jazzu jsou synkopace a černošské rytmické akcenty, spojené s přínosem newyorských Židů … Takže jazz je černošská hudba viděná očima Židů.” Marná však byla snaha nacistů předejít “kontaminaci germánské kultury”. Německo již bylo uchváceno “písní roku 1937” s názvem “Podle mě jsi krásná”, jejíž originál však byl v jidiš (Baj mir bist du šejn, psáno “Bei Mir Bist Du Schön”), což dočasně a dost podivuhodně prošlo, neboť kulturtrégři předpokládali, že to je nějaký jižní německý dialekt. Skladba byla navíc zpopularizována nacisty milovaným americkým triem The Andrew Sisters (luteránky řecko-norského původu), takže nacistům chvíli trvalo, než zjistili, že věc má židovské kořeny. Skladbu totiž složil Sholem Secunda pro nějakou operetku v roce 1935. Práva na ní koupil Sammy Cahn a přetextoval ji do angličtiny, přičemž název nechal v jidiš. Ve Spojených státech to byl klarinetista Benny Goodman, který svým slavným programem “Bei Mir” v harlemském divadle Apollo v roce 1938 vzedmul vlnu nadšení z propojení kultury jidiš s jazzem, vůči níž ani Německo nezůstalo imunní. Vedle Hitlerjugeng vznikaly v undergroundu Swingjugend, jejichž pozdravem bylo “Swing Heil!”. V roce 1941 však byla tato kontrakultura rozprášena – všichni dlouhovlasí byli ostříháni a spektrum persekucí končilo odesláním do koncentračních táborů. Ale například i v terezínském koncentračním táboře byla “Baj mir bist du šejn” favoritem jazzových produkcí jazzového orchestru Ghetto Swingers, jak líčí ve svých pamětech přeživší kytarista Coco Schumann. Podle amerického muzikologa Neila W. Levina je tato skladba nejdéle a nejvíce světově proslulou divadelní písní v jidiš. Dovolím si doporučit podle mého soudu nejklasičtější verzi tohoto (nikoliv obsahem, ale osudem) protestsongu v podání Elly Fitzgeraldové.



Nemohu si nechat pro sebe čerstvý zážitek z koncertu Shahab Tolouie Tria! Shahab je hrdý Peršan, který studoval flamenco ve Španělsku, až se nakonec usadil v Čechách. Jeho čeština je výtečná, fluentní, kavárenská. Jeho hudba je fúzí perské tradice s flamenkem, objevují se v ní i sefardská témata. Zpívá texty perských básníků, od současných až po středověké. Dovolím si upozornit na jeho znamenitou skladbu Delemen (Moje srdce). Na perkuse ho v tomto případě doprovází další Peršan, Habib Meftah Boushehri. Pro muzikanty appendix, v němž Shabab popisuje svůj velmi originální nástroj, zvaný „Lucifer“.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.