Pokud se spor týkající se rozpočtu brzy nevyřeší, pak Evropská komise prý zvažuje i takovou možnost.
Vyřazení obou zemí z Fondu obnovy je zvažováno i jako forma tlaku na obě země, které vetují rozpočet. V plánech na Fond obnovy by tak pokračovalo jen 25 zemí. To, že Evropská komise takový plán zvažuje, ukazuje podle novin Financial Times na vyhrocenost postojů.
Pokud se v příštích týdnech nepodaří krizi vyřešit, pak se nemůže spustit ani Fondy obnovy a rozpočet bude mít „škrtací“ formu.
Plány na vytvoření Next Generation EU, který zahrnuje i Fondy obnovy bez Polska a Maďarska, jsou tedy v plném běhu, i když diplomaté pro noviny Financial Times uvedli, že to není preferovaná cesta.
V takovém případě by ale nešlo o mezivládní smlouvu. Klíčovou roli by dostala Evropská komise a nové uspořádání by spočívalo na právu EU.
Polsko a Maďarsko, jak už jsme na !Argumentu rozsáhle informovali, protestují proti doložce vlády práva, která je podle nich namířena právě proti nim. Využili tedy svou možnost vetovat rozpočtový rámec, který zahrnuje i Fond obnovy.
Pokud se nepodaří najít dohodu, pak EU vstoupí do roku 2021 bez formálně schváleného rozpočtu, což se podle článku také odrazí například na strukturálních fondech.
Aby se dále zvětšil tlak na obě země, pak se doložka týkající se vlády práva může aplikovat i na nouzový rozpočet, pokud ho schválí většina členských zemí a Evropský parlament.
Psali jsme: