Další vojenský puč v Mali vyvolal obavy ohledně celkové stability velmi citlivého regionu Sahel.
Africká unie suspendovala členství Mali, kde proběhl druhý vojenský puč v rozsahu devíti měsíců. Zemi také hrozí sankce. Africká unie podmiňuje návrat Mali k plnému členství obnovením normálního ústavního pořádku. Organizace vyzvala malijskou armádu k tomu, aby se vrátila do kasáren a nezasahovala do politického procesu. Sankcemi Mali nyní hrozí také Francie a USA.
Mali bylo před tím také suspendováno z další africké ekonomické struktury, z Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS).
Puč v Mali vyvolal obavy ohledně celkové stability velmi citlivého regionu Sahel.
V srpnu uplynulého roku došlo v Mali k vojenskému puči pod vedením plukovníka Assimi Goita. Ten svrhl prezidenta země Imbrahima Boubacara Keita. Následně junta souhlasila s tím, že zemi povede do voleb prozatímní prezident a premiér. Minulý čtvrtek byli ale oba politici zatčeni, následně pak propuštěni, když před tím oznámili svoji rezignaci. Plukovník Goita byl prohlášen Ústavním soudem za prozatímního prezidenta Mali. Vývoj staví otazníky kolem slibů armády dovést zemi k demokratickým volbám, které se mají konat v roce 2022. Malijská armáda už sdělila, že datum bude respektovat, ale že může dojít ke změnám.
Mali patří mezi nejchudší země světa a předchozí sankce ECOWAS na něj tvrdě dopadly.
Země také od roku 2012 bojuje s ozbrojeným povstáním na severu země, které se rozšířilo do sousední Burkiny Faso a Nigeru. Znamená to, že pásy rozsáhlého státu s 19 miliony obyvatel zůstaly mimo vládní kontrolu. V Mali působí vojáci Francie a dalších evropských zemí, včetně ČR.
Psali jsme:
- Macron: V případě nástupu radikálního islamismu se z Mali stahujeme
- V Mali rezignoval prezident. Zemi hrozí chaos