Vytvoří země G7 „zelenou“ alternativu k Nové Hedvábné stezce?

VSa Trendy

Vedoucí představitelé zemí G7 se chystají vytvořit konkurenci pro čínskou Novou Hedvábnou stezku. Podle anonymních zdrojů agentury Bloomberg projekt G7 zajistí udržitelný rozvoj a ekologickou transformaci v rozvojových zemích.

Velkolepý čínský projekt Jedno pásmo, jedna stezka (BRI – Belt and Road Initiative) již dlouho vzbuzuje zájem i obavy po celém světě.

Kritici se obávají, že se tím upevní čínská dominance a zvýší závislost dalších zemí na této asijské mocnosti, a také se zvýší emise škodlivé pro klima díky novým masivním investicím do fosilních paliv.  Nyní se zdá, že G7 představí alternativu, která může vyvážit vliv Číny a zajistit udržitelnější rozvoj.

Prozatímní název je Clean Green Initiative a plány budou představeny na příštím zasedání vedoucích představitelů zemí G7. Alespoň to tvrdí nejmenované zdroje amerického média Bloomberg.

Jak to vidí Čína

Státem kontrolované čínské médium Global Times zareagovalo komentářem, kde se uvádí:

„Začátkem března vedoucí představitelé Spojeného království a USA údajně během telefonického rozhovoru diskutovali o plánu infrastruktury vedeném „demokratickými státy“, který byl světovými pozorovateli označován jako „demokratická verze BRI“.

Bez ohledu na to, že je plán označován jako „demokratická verze“ nebo „verze G7“, jde v podstatě o plán vedený politickou agendou, v němž lze jen stěží dosáhnout hmatatelného pokroku.

Zaprvé, USA i Spojené království (jako dva hlavní členové G7) se potýkají s prudce rostoucím státním dluhem. Finanční deficit Spojeného království dosáhl rekordní výše za posledních 50 let a očekává se, že jeho státní dluh v příštím roce vzroste na 93,8 % HDP a v letech 2023–24 dosáhne vrcholu 97 %.

Za druhé, je to právě solidní čínský průmyslový systém a silná infrastrukturní kapacita, které pevně podporují zahájení projektů BRI. Účinné propojení mezi vyspělou infrastrukturní kapacitou Číny a potřebami rozvoje zemí v rámci BRI je jedním z klíčových důvodů tohoto projektu.

Kritika Západu

Západní vyspělé země, které v minulém století zahájily v Africe desítky let trvající rozvojovou pomoc s politickými závazky, totiž nejenže nedokázaly účinně podpořit hospodářský rozvoj kontinentu, ale nedosáhly ani hmatatelných výsledků v pomoci africkým zemím dosáhnout sociálního rozvoje a politické stability.

Pokud jde o iniciativu BRI, tedy návrh bez jakýchkoli politických závazků, přináší místním ekonomikám hmatatelné výsledky. Navíc se nejedná o exkluzivní klub, ale naopak více než vítá, aby se bohaté západní země připojily k úsilí o usnadnění obnovy méně rozvinutých ekonomik, ať už v jakémkoli rámci. Pokud však bude sloužit pouze politické agendě, jednoduše nebude fungovat.“

Obavy z dluhů

Podle článku v Global Times podepsala Čína dohody o spolupráci s 31 mezinárodními organizacemi a 140 zeměmi, včetně 46 afrických.

Čínské státní banky v uplynulém desetiletí financovaly obrovské projekty v oblasti infrastruktury a energetiky v Africe, Latinské Americe a Asii v rámci iniciativy BRI. Mnohé z těchto projektů jsou pro tyto země důležité. Objemy půjček však byly velmi velké a úrokové sazby někdy vysoké. V posledních dvou nebo třech letech se spousta rozvojových a rozvíjejících se zemí obrátila o pomoc na mezinárodní organizace, protože měly potíže splácet čínské půjčky. Hodně zemí je Číně zavázáno více, než bylo dosud známo. Rizikem se mohou stát „skryté půjčky“, které zvyšují pravděpodobnost, že se země třetího světa dostanou do finančních potíží a způsobí novou finanční krizi (psali jsme zde).

Z analýzy, kterou publikovala Bostonská univerzita vyplývá, že čínské půjčky konkurují Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF). Zatímco MMF podmiňuje své půjčky závazky k hospodářským reformám, Čína obvykle půjčuje na konkrétní infrastrukturní projekty, které staví čínské společnosti.

Kromě toho, že tyto půjčky ovlivňují osud rozvojových ekonomik, mohou změnit vztah Číny k MMF.

Velké investice do uhlí

Existují také obavy, že Nová Hedvábná stezka může být škodlivá pro životní prostředí, klima a přírodu. Čína investuje do fosilních paliv v jiných zemích, zejména do uhlí. Od roku 2000 investovaly China Development Bank a Bank of China do globálních uhelných projektů 51,8 miliardy dolarů.

O nadcházející iniciativě G7 zatím není k dispozici mnoho konkrétních informací.

Psali jsme:

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.