Ilona Švihlíková komentuje hospodářskou politiku amerického prezidenta, která mnohé překvapí svým „socialismem“ a která je odpovědí na závažnou destabilizaci americké společnosti.
Americký prezident Joe Biden si připravil dva obří stimuly, kterými se pokusí o těžký úkol – zmodernizovat americkou infastrukturu a zároveň posílit sociální pilíř a tak stabilizovat americkou společnost.
Tyto návrhy přitom nevznikají ve vzduchoprázdnu. Makroekonomická situace v USA je kombinací vysoké míry inflace (aktuálně 6,2 %), která zasahuje významně do výdajů chudších domácností. Koneckonců !Argument přinesl informaci o situaci v amerických potravinových bankách. Na druhou stranu jdou nahoru mzdy, nezaměstnanost klesá a na amerických webech si můžete počíst o podobném stýskání podnikatelů jako u nás: nejsou lidi, příp. nechce se jim dělat (že se jim nechce dělat za devět dolarů za hodinu se opravdu nedivím). Nejvíce nářků pochází z gastronomického sektoru, který byl typickou baštou prekarizované práce. Je ovšem otázka, do jaké míry udrží mzdové nárůsty tempo s inflací, to se jistě bude lišit mezi jednotlivými státy, regiony a sektory.
Pro posouzení ekonomické situace je ovšem důležité vnímat, jak na tuto situaci reagují představitelé hospodářské politiky. Vysoká inflace prozatím ve FEDu nevzbuzuje masivní touhu zvyšovat úrokové sazby (na rozdíl od naší ČNB, jejíž postup je mezi vyspělými zeměmi unikum). FED drží základní sazbu na 0,25 % (ECB dokonce stále na nule), ale oslabuje svůj program nakupování dluhopisů. To by mohlo, jak říkají někteří ekonomové, vyvolávat dojem, že příští rok se FED pustí do opatrného zvyšování sazeb. Jedná se ovšem o velice riskantní manévr. Nejde jen o posouzení míry dočasnosti nebo trvalosti inflace a případného ukotvení inflačních očekávání v ekonomice. Přeci jen rozhodnutí FEDu mají globální dopad.
Pro fajnšmekry doporučuji debatu mezi Larry Summersem (připomenu téma sekulární stagnace, kterému jsme se věnovali při vzniku našeho časopisu a které je Summersovo téma) a Ray Daliem (finančník a kritik současné podoby kapitalismu, i o jeho názorech jsme informovali viz zde a zde). Oba dva vidí problémy současného amerického směřování, Summers se více koncentruje na reálnou ekonomiku (a pozor, přimlouvá se za silnější odbory!), Dalio je spíše věren svému zaměření na finanční trh. Obavy se týkají uplatnitelnosti amerických dluhopisů, ale také vzniku bublin podpořených obrovským množstvím likvidity, kterou by ovšem mohly ještě zvednout Bidenovy programy, obzvláště, pokud nebudou dobře rozloženy v čase. Summers zdůrazňuje, že kombinace fiskální i monetární expanze (za situace, kdy jsou reálné úrokové sazby vysoce záporné a „nejsou lidi“) je prazvláštní a podle něj i velice riziková.
Dalio upozorňuje, že FED by tváří v tvář inflaci měl zvyšovat úrokové sazby, což se mu ale kvůli masivnímu zadlužení USA (128 % HDP, aktuální deficit téměř 15 % HDP) moc nechce, a nejspíš to dopadne, že bude dluhopisy kupovat sám, tedy monetizovat dluh. Summers přiznal, že centrální banka stojí před dilematem a není jasné, jakou cestou se vlastně dát.
Hrozba bublin, sociální nerovnosti a nutnost posílit odborovou organizovanost a zlepšit pracovní podmínky Američanů – takovýto rozhovor bychom asi od Američanů, kteří nejsou zdaleka na pozicích jako je Joseph Stiglitz nebo Alexandria Ocasio-Cortezová asi nečekali. A přesto takováto debata v amerických médiích zazní.
Prezident Biden zaznamenal první úspěch, když se mu podařilo protlačit infrastrukturní balík. Nízké politikaření najdeme samozřejmě také v USA. Přestože v balíčku byla opatření, o kterých hovořil již Trump, kterému se ale výraznější modernizaci infrastruktury prosadit nepodařilo, většina Republikánů se snažila plány Bidena blokovat. Ti, kteří nakonec „vypomohli“ se schválením, jsou nyní ve straně považováni za zrádce.
Celkový balík na modernizaci americké infrastruktury obnáší 1,2 bilionu dolarů, na nových výdajích v horizontu pěti let je to 550 mld. dolarů. Největší část je doprava – zahrnuje opravy silnic, mostů, přístavů a letišť a podporu veřejné dopravy. K dalším významným částem patří vodovodní infrastruktura a její modernizace, modernizace rozvodné sítě, vysokorychlostní internet pro chudší domácnosti, posílení odolnosti (např. krajiny vůči povodním) a také ekologická opatření týkající se rekultivace brownfieldů.
Podstatně kontroverznější je ovšem v amerických poměrech druhý balíček, který vyvolává značná podezření z toho, že Biden je socialista, ne-li přímo zakuklený komunista. Balíček „Build Back Better“ je především investicí do sociální stabilizace země. 1,75 bilionů dolarů má zlepšit sociální situaci v USA, v zemi, která je extrémně „odolná“ vůči sociálním nerovnostem, ale pokud jsou už příliš veliké, vyhřeznou problémy, i když si třeba na sebe místo třídního kabátu navlečou ten rasový.
Co najdeme v tomto návrhu, okolo kterého se strhne bitva, protože proti budou i někteří demokraté, kteří najednou dávají najevo své obavy z inflace a z dluhu? Největší část tvoří podpora rodin. Zahrnuje péči o děti pro pracující rodiče, všeobecně dostupné předškolní vzdělávání, placenou mateřskou a rodičovskou (!), rozšířený přístup ke zdravotní péči a dlouhodobé financování péče o seniory a postižené. Ano, je to čirá hrůza, která by USA mohla začít přibližovat tomu, co je v kontinentální Evropě (ještě pořád) normální. Další části balíku se týkají podpory obnovitelných zdrojů energie, dostupného bydlení, ale také ochrany hranic.
Jistě zazní hlasy, že středový Biden je pod tlakem „progresivního křídla“ à la Bernie Sanders. Je ale možné, že si Biden a jeho tým uvědomují, že polarizace americké společnosti je obrovská a pokračování ve stejném kurzu neudržitelné a ohrožující jednotu USA.
V USA se jistě dočkáme debaty o dluhovém stropu (o kterém se nikdy nediskutuje, když jde o to někoho bombardovat, nebo provést intervenci kdekoliv na světě), o tom, jak se USA mění a posunují směrem k Evropě. Uvidíme, zda se Bidenovi podaří balíček prosadit, či spíše jaké ústupky bude muset udělat. Je to ale možná poslední šance jak stabilizovat rozpolcenou americkou společnost a zlepšit životy obyčejných Američanů.
Psali jsme:
- Průzkum: Biden je rekordně nepopulární
- Rostoucí ceny ropy přivedly Bidena do rozpaků ohledně klimatických závazků
- Inflační šok ohrožuje Bidenův ekonomický program
- V zahraničí vnímají americkou demokracii a zdravotní systém negativně
Foto: Jiří Skupien