Bílý dům dospěl k závěru, že USA potřebují svého starého spojence Saúdskou Arábii na své straně, protože Amerika vede celosvětové úsilí o ekonomické potrestání Moskvy za její brutální válku na Ukrajině a připravuje se na novou éru konfrontace s Ruskem.

Jedním z dilemat, s nimiž se americká administrativa v současnosti potýká, je skutečnost, že před rokem prakticky zmrazila vztahy se Saúdskou Arábií. Americký prezident Joe Biden tlačil na Saúdy, aby ukončili válku v Jemenu, a dokonce odmítl telefonicky hovořit s princem Mohammedem bin Salmánem kvůli známému případu novináře Džamála Chášukdžího, který byl v roce 2018 zavražděn na saúdském konzulátu v Istanbulu (viz náš článek zde).Takto agresivní postoj USA vůči saúdskému režimu se v současném kontextu války na Ukrajině a energetické krize dramaticky změnil.

Ropa jako hlavní téma

Biden je v pátek a v sobotu očekáván v Džiddě, která je poslední zastávkou jeho první blízkovýchodní cesty, během níž ve středu a ve čtvrtek navštívil Izrael a okupovaný Západní břeh Jordánu. Americká administrativa v rozpacích již několik týdnů mlží o podrobnostech této cesty, která by byla motivována především naléhavou potřebou snížit cenu ropy na světovém trhu. Joe Biden se v Džiddě zúčastní zasedání Rady pro spolupráci v Perském zálivu, organizace, které dominuje Saúdská Arábie, a požádá ropné monarchie o zvýšení produkce.

Navzdory své averzi vůči Mohammedu bin Salmánovi (známý pod zkratkou MBS) si americký prezident již nemůže dovolit korunního prince ignorovat. Podle průzkumu 55 % Američanů neschvaluje Bidenův pracovní výkon. Bidenův rating se od srpna 2021 pohybuje pod hranicí 50 %, což vyvolává obavy, že jeho Demokratická strana je na cestě ztratit kontrolu nad nejméně jednou komorou Kongresu v průběžných volbách 8. listopadu. A jak to souvisí s ropou? „Při ceně nad 5 nebo 6 dolarů za galon (3,78 litru) u pumpy v USA prohráváte volby,“ říká Olivier Bros, výzkumný pracovník Oxfordského institutu pro energetická studia.

V březnu byla žádost Evropské unie a Spojených států původně zamítnuta. 2. června se OPEC+ nakonec dohodl na zvýšení denní produkce o 200 000 barelů. „Je to nepochybně vítaný projev dobré vůle, zejména ze strany MBS, který sice trh zásadně nemění, ale odlehčuje ho,“ zdůrazňuje David Rigoulet-Roze, výzkumný pracovník společnosti Iris.

Důsledky války na Ukrajině, které vedly ke zvýšení světových cen ropy, vytvořily prostor pro to, aby se vztahy mezi Washingtonem a největším světovým producentem ropy vrátily do normálních kolejí a přinesly oběma stranám dividendy, tvrdí představitelé a analytici v USA a Perském zálivu.

„Nebýt války na Ukrajině, zostření situace na trhu s ropou a prudkého nárůstu cen ropy, nedošlo by k žádnému sblížení se Saúdskou Arábií,“ řekl Martin Indyk, bývalý vyslanec USA pro izraelsko-palestinská jednání a významný pracovník Rady pro zahraniční vztahy.

Bidenova cesta do Saúdské Arábie je ve skutečnosti o Rusku

I když sankce začínají doléhat na ruskou ekonomiku, USA vidí, jak se země po celém světě zajišťují. Například Izrael nadále udržuje otevřené vztahy s Ruskem v naději, že se mu podaří zvládnout bezpečnostní hrozby ze Sýrie, kde má Rusko vojenskou základnu, a že se postará o dlouhodobé vazby mezi Izraelci a ruskými Židy. Saúdská Arábie zase považuje svůj vztah s Ruskem, které je bohaté na ropu, za způsob, jak pomoci ovlivňovat globální energetické trhy, na nichž je saúdská ekonomika do značné míry závislá.

Podobné průřezové zájmy se projevují po celém světě. „Z deseti nejlidnatějších zemí světa se pouze jedna připojila ke komplexnímu balíčku proti Rusku – a to jsme my,“ říká Aaron David Miller, bývalý hlavní poradce pro blízkovýchodní politiku na ministerstvu zahraničí. Proto je Bidenova cesta součástí širšího úsilí USA o podporu toho, čemu odborníci v západním křídle říkají „střední mocnosti“, tedy zemí, které by mohly být zlákány na stranu Ruska, protože konflikt na Ukrajině znovu rozdmýchává soupeření mezi Moskvou a Washingtonem. „Právě proto, že se svět stává geopoliticky konkurenčnějším“, potřebují Spojené státy „zůstat intenzivně angažované na Středním východě“, řekl novinářům před Bidenovým odjezdem poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan. Jedním z cílů Bidenova pobytu v regionu je podle Sullivana zajistit, aby „žádná zahraniční mocnost nemohla dominovat nebo získat strategickou výhodu nad Spojenými státy“.

Rusko a Saúdská Arábie

Rozvíjející se partnerství mezi Ruskem a Saúdy, jehož kořeny tkví v jejich obrovské kapacitě těžby ropy, narušilo dohodu mezi Washingtonem a Rijádem o ropě za bezpečnost, která trvala téměř půl století a byla ústředním prvkem mezinárodního uspořádání po druhé světové válce.

Saúdská Arábie byla za studené války blízkým spojencem Washingtonu a sloužila jako základna amerických vojsk ve válce v Perském zálivu v roce 1991. Vztahy však ochladly poté, co prezident Barack Obama v roce 2015 prosadil jadernou dohodu s Íránem, který je nepřítelem Saúdů.

Za prezidenta Donalda Trumpa, který od dohody odstoupil, se USA snažily posílit vztahy s Rijádem. Ale vražda Chášukdžího vztahy napjala a Západ se od saúdského korunního prince Mohammeda bin Salmána distancoval. Ruský prezident Vladimir Putin prohloubil svůj osobní vztah s mladým princem v době, kdy se mu většina vyspělého světa vyhýbala.

Představitelé Saúdské Arábie tvrdí, že jsou odhodláni přijímat rozhodnutí o dodávkách ropy prostřednictvím aliance známé jako OPEC+ a po konzultaci s Ruskem. Vysoké ceny pomáhají Rusku financovat jeho vládu, která bojuje ve válce na Ukrajině, a způsobují ekonomické potíže Západu.

OPEC+ zahrnuje 13 zemí, které tvoří organizaci zemí vyvážejících ropu, a 10 dalších producentů ropy v čele s Ruskem. Společně produkují přibližně polovinu světové produkce ropy a mají 90 % zásob.

Psali jsme:

• WSJ: Napětí mezi USA a Saúdskou Arábií je „na kritickém bodě“
• OPEC ruskou ropu nenahradí
• Cena ropy roste ale OPEC+ zůstává opatrný

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.