Alice Tihelková píše o tom, jak Velká Británie čelí nebezpečí elektrických blackoutů.
Nejen na kontinentě, nýbrž i za kanálem La Manche budí obavy energetická krize spojená s blížící se zimou. V pátek 7. října zaplavilo titulní stránky britských novin varování distribuční společnosti National Grid, že klesnou-li v zimě teploty příliš, hrozí Británii po několik měsíců blackouty z důvodů možných omezených dodávek elektřiny a plynu z Evropy. Jde sice o nejhorší možný scénář, ale poprvé od 70. let minulého století (kdy Británie zažila blackouty v důsledku ropných šoků a hornických stávek) existuje reálná možnost, že domácnosti budou odpojeny od elektřiny až na tři hodiny denně, a to i v časech ranní či večerní špičky.
Scénář přídělů energie se zdá být čím dál reálnější navzdory tomu, že premiérka Liz Trussová během premiérského souboje s Rishi Sunakem kategoricky popřela, že by Británii něco podobného hrozilo. Když jí to bylo při summitu lídrů EU v Praze novináři připomenuto a znovu padl dotaz na eventualitu blackoutů, vyhnula se přímé odpovědi a pouze mlžila, že Británie je na zimu dostatečně připravena.
Zpráva o možných blackoutech mezitím už stačila vyvolat značné znepokojení. Obavy panují například o osudy nemocných lidí odkázaných na elektrické přístroje. „Tříhodinový výpadek by mohl připravit vážně nemocné děti o životně důležité vybavení, jako jsou ventilátory, kyslík a regulace teploty,“ řekl deníku Guardian Andy Fletcher, výkonný ředitel organizace Together for Short Lives. „Rodiny by se musely rozhodovat, zda své dítě umístit do nemocnice, což by jim extrémně zasahovalo do života a působilo stres“. Ohroženi by byli například i pacienti na dialýze.
Ve snaze předejít nejhoršímu vypracoval ministr obchodu, průmyslu a energetiky Jacob Rees-Mogg plán na veřejnou informační kampaň, která by domácnostem radila, jak dosáhnout úspor ve spotřebě energií. Premiérka ji však záhy vetovala s tím, že je příliš „intervencionistická”, čímž pobouřila řadu nejen labouristických, nýbrž i konzervativních poslanců, kteří kampaň vnímají jako praktickou pomoc veřejnosti, nikoli – viděno optikou Trussové – jako vměšování státu-chůvy (nanny state) do soukromí jedinců.
Torpédování plánu na energetickou osvětu je jen dalším z kroků odrážejících myšlenkové nastavení premiérky, které bychom snad pro nedostatek lepšího výrazu mohli nazvat „thatcherovštější než Thatcherová”. Její vize, v níž dominuje minimální role státu, osekávání veřejných výdajů a daňové škrty pro bohaté, se zcela míjí se sociální realitou, v níž se Británie nachází. Krize životních nákladů, která drtí už i středostavovské rodiny, je podle ekonomů nejhorší od začátku 50. let 20. století. Výroky Trussové, jako například ten, že Britové jsou „národ bojovníků za svobodu, kteří jezdí v Uberu, jedí jídlo z Deliveroo a bydlí přes Airbnb“ jen ukazují, jak omezený výsek společnosti premiérka vnímá. Reflektují to ostatně i předvolební průzkumy, které momentálně dávají 33-ti bodový náskok labouristům, a to i za situace, kdy nemají nijak zvlášť inspirativního či charismatického předsedu. Je evidentní, že nedávný plán konzervativních špiček nahradit klopýtajícího Borise novým lídrem, který straně zvedne klesající preference, se začíná solidně hroutit.
Pamětníci raných 70. let, kdy se za vlády (konzervativního) premiéra Teda Heathe v Británii po večerech svítilo svíčkami, si můžou mezitím oprášit vzpomínky. Možná se dočkají opakování.
Další informace najdete v našem zpravodajství: