Znalosti a vzdělání tradičně patřily mezi nejdůležitější devizy Švýcarska. Vzdělávací systém země byl vždy považován za prvotřídní a univerzity pravidelně dosahovaly předních míst v mezinárodních žebříčcích. Současná situace je však popisována jako odliv mozků.
Vzdělání a výzkum ve Švýcarsku podle všeho zažívají těžké časy. Vědci opouštějí zemi, profesoři se zdráhají pracovat na švýcarských univerzitách a též švýcarští studenti se cítí být znevýhodňováni. Důvod? Nevyřešený vztah mezi Švýcarskem a Evropskou unií. Hlavním problémem je vyřazení alpské země z rámcového programu pro výzkum, kdy EU přeřadila Švýcarsko mezi takzvané „nepřidružené třetí země EU“. Následkem pro Švýcary je ztráta předchozího postavení a vlivu v rámci Horizon Europe – největšího světového programu financování výzkumu a inovací s rozpočtem téměř 100 miliard EUR (99 miliard CHF) na roky 2021–2027. Švýcarští vědci již tedy nemohou vést velké společné projekty ani přijímat granty od Evropské výzkumné rady (ERC). Michael Hengartner, prezident švýcarské prestižní rady ETH Board, která spravuje dva federální technologické instituty a čtyři specializované výzkumné ústavy v zemi, nazývá tyto granty ERC „Ligou mistrů výzkumu“, do které nyní Švýcarsko ztrácí přístup. Podobně hovoří i prezident Švýcarského federálního technologického institutu v Lausanne (EPFL) Martin Vetterli. „Bez grantu ERC bych nebyl schopen pokročit ve svém výzkumu v oblasti digitálního zpracování signálu tak daleko, jak jsem to dokázal,“ (na projekt získal téměř 2 miliony eur za pět let). Podle Vetterliho patřilo Švýcarsko mezi nejaktivnější z přidružených zemí zapojených do výzkumu EU, zejména v oblasti zdraví, environmentálních studií, klimatu a kvantových technologií.
„Jsme malá země, která vždy spoléhala na nábor zahraničních výzkumníků,“ dodává Michael Hengartner. Švýcarský systém podle něj vždy podporoval špičkový výzkum a počet renomovaných vědců ve Švýcarsku byl vysoko nad průměrem, což do země přitahovalo mladé talenty. „Samozřejmě jsme také schopni nabídnout skvělé pracovní podmínky,“ komentuje pro změnu Martin Vetterli. Situace ohledně financí dospěla bohužel do fáze, kdy skupiny výzkumníků odcházejí ze Švýcarska do Francie, Rakouska či Belgie i se svými ERC granty. Hengartner k tomu navíc poznamenává, že kandidáti na profesury na švýcarských federálních technologických institutech se nyní s obavami vyptávají na vyhlídky Švýcarska na opětovné přidružení k programům EU v blízké budoucnosti. K situaci se vyjádřil i Yves Flückiger, prezident Swissuniversities (zastřešující orgán terciárního sektoru). Ten poukazuje na to, že švýcarští vědci jsou zcela vyloučeni z několika klíčových oblastí výzkumu. Jde o program pro kvantový výzkum, který má strategický význam pro pokrok v digitalizaci, ale i o výstavbu mezinárodního jaderného fúzního reaktoru ITER, kde je Švýcarsko zapojeno do projektového řízení od roku 2007. Potíž bude také s programem Digitální Evropa, který se zaměřuje na vysoce výkonnou výpočetní techniku, umělou inteligenci a kybernetickou bezpečnost.
V sázce je tedy hodně, dá se říci, že neúčastí na výzkumech a problémech s jejich financováním je významně poškozována prosperita Švýcarska. Pracovat v izolaci je pro vědce nemyslitelné, nemluvě o sféře inovací. Některé společnosti nacházejí řešení v přesunu do zahraničí, tak, jak to kupříkladu udělala renomovaná ženevská společnost ID Quatique, která, aby si zachovala přístup do Horizon Europe, zřídila pobočku ve Vídni. 100 pracovních míst, která by jinak byla ve Švýcarsku vytvořena, je nyní v Rakousku. Horizon Europe je také životně důležitá pro transfer technologií, který vede k zakládání start-upů a malých a středních podniků a k vytváření pracovních míst ve firmách a v oblasti výzkumu, hraje tudíž klíčovou roli v postavení Švýcarska jako ekonomického centra. Flückiger se domnívá, že řešením pro zemi nebude ani zaměřovat se na zajišťování nových výzkumných partnerství mimo EU, protože výzkumná soutěž probíhá primárně mezi EU, USA a Čínou.
Jak na stížnosti alpské země reaguje EU? Její představitelé uvádějí: „Švýcarští výzkumní pracovníci se mohou účastnit projektů Horizon Europe za podmínek, které platí pro nepřidružené třetí země. K získání plného přidružení, které zahrnuje způsobilost pro financování EU, nařízení EU vyžaduje, aby třetí země uzavřely zastřešující dohodu upravující podmínky a podmínky přidružení. Další vývoj v této otázce musí být zvažován v kontextu celkového vztahu mezi EU a Švýcarskem.“ EU proto vyvíjí tlak na Švýcarsko, aby komplexně definovalo svůj vztah se svými evropskými sousedy. Do té doby nevidí EU důvod, aby švýcarskému výzkumu poskytovala nějaké preferenční zacházení a situaci zatím nezměnilo ani úsilí švýcarské diplomacie, ani výzva badatelů. Michael Hengartner uvádí, že tato situace neškodí pouze švýcarským výzkumníkům, ale i samotnému evropskému výzkumu jako takovému: „Jedná se jednoznačně o ztrátu na obou stranách. Zhruba rok poté, co zkrachovala jednání o rámcové dohodě, se Švýcarsko znovu pokouší upravit své budoucí vztahy s EU. Cesta k nalezení životaschopného řešení mezi Bernem a Bruselem je však ještě dlouhá – a poznamenaná nedůvěrou na obou stranách. Kromě toho ani na domácí frontě není v dohledu žádný široký konsenzus.“
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.