Nedělní den patří jazzové hudbě a unikátnímu seriálu Jana Schneidera. Dnes uslyšíte NY Klezmer Series, La Fiesta a Prison song.
Dnes si dovolím zkraje nabídnout něco trochu neobvyklého – rozkošný amatérský záznam z nějakého klezmerového „mejdla“ (NY Klezmer Series), který vyhovuje mému rozvernému pátrání, v jakých netradičních nástrojových seskupeních lze smysluplně hrát. Ono ale vždy jde nakonec jen o kvalitu hudebníků, jako v tomto případě. Trombonista Dan Blacksberg to všechno musí jako sólista utáhnout sám, ale nečiní mu potíže vymýšlet stále nové a nové variace na dané téma. Velmi skromně ho doporovází kytarista Nick Millevoi, a šťávu tomu dodává podle mého soudu nejlepší jazzově-klezmerový bubeník David Licht (zakládající člen The Klezmatics), kterého jsme měli možnost mnohokrát slyšet i osobně poznat v Praze. Za pozornost stojí jeho úžasná dynamika a neuvěřitelně jemná práce s virblem.
Některá témata se neomrzí – například La Fiesta v podání saxofonisty Stana Getze, pianisty Chicka Corey, basisty Stanley Clarka a bubeníka Tony Williamse. Zvukař měl – a já mu velmi rozumím – velké pochopení pro roli kontrabasu v této skladbě, při jejíž interpretaci skutečně je na co koukat a co poslouchat! Stan Getz ty své proslulé „vánočky“ začne splétat sice až od čtvrté minuty, ale stojí za to, jeho improvizace byly pověstné. Corea předvede, co umí, Stanley Clarke vede basu velmi vynalézavě, ale skutečnou ozdobou je extaticky přesný Tony Williams (až se po něm basista chvílemi ohlíží, cože se to za těmi bubny děje).
Unie českých spisovatelů udělovala své ceny za letošní rok. Mezi oceněnými byl kolektiv vietnamských překladatelů za překlady české a slovenské poesie do vietnamštiny. Padlo přitom jméno vietnamského prezidenta Ho Či Mina, a hned jsem si vzpomněl, jak mi kdysi Egon Bondy, hudební znalec a fajnšmejkr, půjčil desku japonského bubeníka Stomu Yamash’ty se skladbou Hanse Wernera Henzeho „Prison song“, zhudebněnou to Ho Či Minovou básní (v angličtině zvanou „Leg-irons“, neboť šlo o poutání vězňů řetězy za jednu nohu), napsanou klasickou čínskou formou v čankajškovském vězení (zatčen v září 1942, propuštěn bez obvinění v říjnu 1943). Řekl bych, že jednou za čas nějaká těžce avantgardní hudební kláda nikomu nemůže uškodit.
KLÁDA
I.
Má otvory jak tlamu, jež chce žrát.
Noc po noci chce lidské nohy žrát.
Každému bere jenom pravou nohu.
Levá se může do pohybu dát.
II.
Jak podivný se může život zdát.
Všichni si chtějí nohy mučit dát.
Vyspíš se, máš-li nohu sevřenu.
A ne-li, ne-li, kdepak bude spát?
(přel. Jan Noha)
THE STOCKS
I
Opening a hungry mouth like a wicked monster
Each night the stocks seize the ankles of the prisoner
Their jaws grip the right leg of the wretch
Only the left is free to bend and stretch
II
There happen in this world things even stranger
People jostle to get their feet in priority bound
For once locked, they can look forward to peaceful
slumber
Otherwise, where could they he undisturbed on this crowded ground?