Zdá se, že ve stejných geografických bodech, kde se dnes skrývá ekonomická moc, se velké technologické korporace rozhodly skrýt informační a digitální moc.
Studie TNI (Transnational Institut) zkoumá, jak se daňové ráje staly preferovaným místem pro ukládání dat. Jak uvidíme, nejde o přímý nebo příčinný vztah, ale existuje silná tendence ukládat tyto „strategické suroviny“ v těchto rájích.
V nové éře digitálního kapitalismu jsou data novou surovinou, která pohání technologický průmysl. Tato data jsou stále důležitější z hlediska hodnoty, ale především ze strategického hlediska.
Společnosti si proto kladou otázku, kde ukládat data tak, aby byla bezpečná, dostupná a levná. Tato potřeba vedla k podpisu různých dohod o volném obchodu s doložkou o volném pohybu dat, která stanoví, že společnosti mohou data přepravovat přes hranice bez omezení a cel. Tato doložka je podepisována v rostoucím počtu dohod mezi zeměmi, ale zejména mezi zeměmi, které patří na seznam daňových rájů.
Nejenže velké technologické společnosti ukládají své digitální suroviny (data) na těchto místech, ale existuje také rostoucí souvislost mezi nimi a globálními daňovými úniky. Ještě nikdy v historii jsme se nesetkali se společnostmi, které by měly takovou míru zisku jako digitální korporace, a přitom jsou proslulé mizivými ročními daňovými odvody.
Ve skutečnosti existuje vztah, který není přímý, ale který se mezi daňovými ráji a úložišti nebo datovými centry prosazuje. Dalo by se říci, že finanční moc se postupně spojuje s technologickou mocí ve stejných geografických lokalitách.
Impérium Big Tech
Velké technologické společnosti vybudovaly skutečné ekonomické impérium, v němž jsou data surovinou pro jejich výrobní linky, uvádí se ve studii TNI s názvem „Banking on Data – how the world’s tax havens became the data centres for the digital economy“. Poskytují „bezplatné“ používání softwaru, jehož prostřednictvím získávají naše data, aby je zpracovaly a přeměnily na prodejné produkty. Přidaná hodnota agregovaných údajů, které získávají, daleko převyšuje náklady na poskytování služeb, které uživatele motivují k poskytování údajů. Tyto společnosti tak nebývale nahromadily kapitál: pouhých pět technologických společností – Apple, Amazon, Alphabet, Microsoft a Meta – nyní tvoří 20 % celkové hodnoty akciového trhu, což je úroveň, která nebyla v jednom odvětví zaznamenána nejméně 70 let. Ty samé společnosti, které se skrývají za tvrzením, že jsou pouhými platformami, stále více investují do celého globálního datového hodnotového řetězce, včetně monumentálních projektů přenosu dat prostřednictvím podmořských kabelů a satelitů, datových center a investic do hledání stále lepších způsobů analýzy a zpracování surových dat. Jejich konkurenční výhoda je stále rozsáhlejší a globálně kontrolují stále více dat uživatelů. Proces sběru dat začal na konci 90. let a nikdy se nezastavil. Kde jinde jste viděli společnost, která neplatí za své suroviny? Napodobuje to spíše proces bezohledného extraktivismu než tradiční kapitalistické podnikání.
Ať je to jakkoli, tato data se stala velkým zdrojem hodnoty a moci. Budoucí nebo předvídatelné informace měly v historii lidstva vždy zásadní hodnotu.
Ukládání dat se stalo strategickou záležitostí a velkým byznysem
Kapitalistická struktura a akumulace hodnot se v posledních desetiletích vyvíjely. Slyšíme o čtvrté průmyslové revoluci a roboti jsou zobrazováni v interakci s lidmi, jako by to byla skutečná změna paradigmatu. Ve skutečnosti přinesl vznik a popularizace počítačů a mobilních telefonů nový technologický vývoj v softwarovém průmyslu, který umožnil nebývalé hromadění dat: Velká data jsou zde, aby zůstala. Pod pojmem Big Data máme na mysli velké objemy dat, které lidská mysl nedokáže zpracovat ani zpracovat: jsou zapotřebí automatizované systémy.
Tak vznikl digitální kapitalismus. Ekonomický systém, jehož průmyslovou funkcí je standardizovat a ovlivňovat naše chování. Tento proces v podstatě probíhá prostřednictvím získávání dat prostřednictvím digitálních aplikací a platforem, které denně používáme. Data jsou extrahována a algoritmicky zpracovávána za účelem získání vzorců a předpovědí budoucího chování. Na základě těchto informací jsou navrhovány pobídky a sankce, které mají schopnost modifikovat naše chování, a následně opětovně extrahovat data z nového chování, čímž se spustí behaviorální průmyslový cyklus. Tento proces byl poprvé proveden na nás jako na spotřebitelích, motivoval spotřebu určitých výrobků a služeb a je dobře zdokumentován v knize Shoshany Zuboffové Surveillance Capitalism (Kapitalismus dohledu). Stejné behaviorální inženýrství pak bylo provedeno na občanech, což dalo vzniknout například skandálu Cambridge Analytica, který ukázal, jak se jistá společnost snažila ovlivnit volby v zemích po celém světě. V nové fázi je toto behaviorální inženýrství praktikováno na pracovnících prostřednictvím platforem a digitalizace a získávání dat, což vytváří pobídky k rychlému a efektivnímu plnění požadavků společnosti.
Pozn. red.: Kniha Shoshany Zuboffové „Věk kapitalismu dohledu“ vyšla v roce 2022 také v češtině, ukázka z knihy je zde.
Psali jsme:
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.