Pro Čechy ostrov slunných dovolených, končící daňový ráj, země dlouhodobě rozdělená na tureckou a řeckou část, zažívá nyní podobnou situaci jako ČR před pár týdny.
Stejně jako prezident ČR je i kyperský prezident volen obyvateli na 5 let, prezident ostrova však zároveň stojí i v čele vlády, je tedy naprosto klíčovou postavou ve všech ohledech. Obyvatelé Kypru se nyní připravují na druhé kolo prezidentských voleb. Vedení po prvním kole se ujal bývalý ministr zahraničí Nikos Christodoulides (zde jeho program), který se ve druhém kole (12. února) utká s Andreasem Mavroyiannisem. Christodoulides, kandidující jako nezávislý, získal 32 % hlasů, což odpovídalo i předvolebním průzkumům. Velkým překvapením byl naopak kariérní diplomat Andreas Mavroyiannis, podle průzkumů veřejného mínění považovaný za outsidera, který získal 29,6 % hlasů. Mavroyannis byl mohutně podporovaný levicovou komunistickou stranou AKEL a průzkumy ho intenzivně řadily na třetí místo bez možnosti se účastnit rozhodujícího utkání. Jeho nečekaný úspěch se přičítá podpoře AKELu jakožto dobře organizované strany, která v posledním měsíci iniciovala četná shromáždění svých příznivců podporujících právě tohoto kandidáta.
„Jde o to, že Mavroyiannis má plnou podporu strany a Averof (Neophytou) pravděpodobně ne,“ uvedla analytička Fiona Mullen ze Sapienta Economics k neúspěchu Averofa Neophytou, lídra vládnoucí pravicové strany DISY, který se v prvním kole umístil až na třetím místě. “Je to mimořádný výsledek,” dodala. Neophytou byl veřejně podporován úřadujícím prezidentem Nicosem Anastasiadesem, který sám kandidovat nemůže, ze zákona totiž nelze usilovat o druhé pětileté funkční období. Dva přední kandidáti z nedělního hlasování mají nyní týden na to, aby získali voliče. Vítěz voleb a nový prezident pak nebude mít jednoduché úkoly. Kypr je členská země Evropské unie s pohnutou minulostí, co se řecko-tureckých vztahů týče. Média uvádějí, že nový prezident bude muset nadále zápasit s tím, jak prolomit patovou situaci v oblasti diskusí o znovusjednocení země na etnicky rozděleném ostrově. Kypr byl rozdělen vedví tureckou invazí v roce 1974 iniciovanou kyperským státním převratem, jenž měl za cíl spojit Kypr s Řeckem. Poslední kolo mírových rozhovorů mezi řeckou a tureckou částí se zhroutilo v roce 2017. Problémy, se kterými se nově zvolený prezident bude muset potýkat, jsou i ilegální migrace, korupční skandály a některé ožehavé sociální otázky.