Ve snaze omezit ruské příjmy z ropy zavedly západní země rozsáhlé sankce proti ruské ropě a ropným produktům.
Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) klesl celkový ruský vývoz ropy a ropných produktů v únoru 2023 na 7,5 milionu barelů denně (b/d) z průměrného množství 7,7 milionu b/d v roce 2022.
Příjmy Ruska z vývozu ropy a ropných produktů se v únoru snížily na 11,6 miliardy USD z měsíčních průměrů 18,7 a 14,9 miliardy USD v roce 2022, resp. 2021, odhaduje IEA.
Evropské země, na které před válkou připadalo přibližně 60 % ruského vývozu rafinovaných ropných produktů, v posledních měsících tyto toky omezily. V únoru vstoupil v platnost zákaz Evropské unie na dovoz ruských rafinovaných ropných produktů, mezi něž patří mimo jiné nafta a benzin, a zároveň opatření omezující cenu, kterou Rusko získává z prodeje jinde. Tato opatření navazují na podobné sankce na dovoz ruské ropy z prosince. Jak informoval v únoru deník The Wall Street Journal, sankce z velké části fungují tak, jak mají, ale donutily Moskvu přesměrovat vývoz z Evropy na alternativní trhy.
Podle údajů poskytnutých serveru Al-Monitor severoafrické země zvýšily vývoz nafty do Evropy a zároveň dovážejí více tohoto paliva z Ruska poté, co tato země loni v únoru napadla Ukrajinu.
Jak oznámila společnost Kpler, dovezlo Maroko v březnu letošního roku nejvíce ruské nafty ze všech severoafrických zemí, a to 108 000 barelů denně. Aktivními dovozci jsou také Tunisko a Libye následované Egyptem. V březnu severoafrické země dovezly z Ruska 257 000 barelů denně nafty, což je nejvyšší množství od začátku války na Ukrajině.
Z údajů vyplývá, že Egypt je od začátku konfliktu zdaleka největším vývozcem nafty ze severní Afriky do Evropy. V březnu se předpokládalo, že do Evropy vyveze 46 000 barelů denně, zatímco Libye měla následovat s 23 000 barely denně.
Zvýšený dovoz do Tuniska a Maroka se shodoval s nárůstem jejich vlastního vývozu rafinovaných produktů, což vyvolalo obavy, že ruské náklady byly smíchány s jinými ropnými produkty a znovu vyvezeny, jak uvedlynoviny The Wall Street Journal. Tento proces zakrývá konečný původ produktů a komplikuje snahy Západu o odstranění ruských fosilních paliv z jejich ekonomik.
K dodávkám došlo před 5. únorem, kdy vstoupilo v platnost poslední kolo sankcí na obchodování, takže v té době neexistovaly žádné zákony proti reexportu ruských ropných produktů. Přesto poukazují na bolehlav, s níž se evropské země potýkají, když se snaží udržet svůj dovoz bez ruské nafty a dalších ropných produktů.
Pokud bude tento trend pokračovat, mohlo by to také poškodit cíl Západu zbavit Moskvu příjmů za její válku na Ukrajině, tvrdí analytici.
Není jasné, nakolik byl nárůst dovozu do severní Afriky způsoben reexportem a nakolik šlo pouze o kupující, kteří hledali levnější zdroj nafty a dalších běžně používaných paliv, uvedl Jorge Leon, senior viceprezident společnosti Rystad Energy.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.