Aktuální studie zjistila v souvislosti s čínskými půjčkami změny ve světové měnové a finanční architektuře, která se stává multipolárnější, neprůhlednější a méně institucionalizovanou.
Čína utratila v letech 2008 až 2021 celkem 240 miliard dolarů za dluhovou záchranu 22 rozvojových zemí. Asi 80 % záchranných půjček připadlo na roky 2016 až 2022 a týkalo se zemí jako Argentina, Mongolsko nebo Pákistán, uvedla nově zveřejněná zpráva Světové banky, Harvardské Kennedyho školy, AidData a Kielského ústavu pro světovou ekonomiku. Celou zprávu najdete zde.
Čína půjčila stovky miliard dolarů na budování infrastruktury v rozvojových zemích. Od roku 2016 se ale objem půjček snížil, neboť mnohé z těchto projektů nepřinesly očekávaný finanční zisk. Podle bývalé ekonomky Světové banky a spoluautorky studie Carmen Reinhartové se nyní Čína snaží o záchranu vlastních bank, a proto se pustila do riskantního podnikání v oblasti mezinárodních záchranných úvěrů.
Podle studie vzrostly čínské půjčky zemím v dluhové tísni z méně než 5 % portfolia zahraničních půjček v roce 2010 na 60 % v roce 2022. Nejvíce půjček získala Argentina (111,8 miliard dolarů), Pákistán (48,5 miliard dolarů) a Egypt (15,6 miliard dolarů).
Swapové linky Čínské lidové banky představovaly 170 miliard dolarů záchranného financování. Překlenovací úvěry nebo podpora platební bilance se rovnala 70 miliardám dolarů a rolování obou typů úvěru činilo 140 miliard dolarů, uvedla studie. Její autoři kritizovali politiku některých centrálních bank, které potenciálně využívají swapové linky ČLB k umělému nafukování devizových rezerv. Kromě toho studie vidí čínské půjčky jako nepřehledné a neprůhledné.
„Celkově představují čínské zahraniční půjčky více než 20 % všech půjček MMF za posledních deset let a jejich objem rychle roste. Čínské záchranné půjčky se však od půjček zavedených mezinárodních věřitelů poslední instance liší tím, že (i) jsou neprůhledné, (ii) mají relativně vysoké úrokové sazby a (iii) jsou téměř výhradně určeny dlužníkům čínské iniciativy Pásmo a cesta. Tato zjištění mají důsledky pro mezinárodní finanční a měnovou architekturu, která se stává multipolárnější, méně institucionalizovanou a méně transparentní,“ uvádí se ve studii.
Záchranné úvěry se soustřeďují především do zemí se středními příjmy, zemím s nízkými příjmy jsou nabízeny odkladné lhůty a prodloužení splatnosti.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.