Pro vstup do EU musí kandidátské země dosáhnout stability institucí zaručujících demokracii, lidská práva a ochranu menšin. Může toto být překážkou při uplatňování Ukrajiny v EU?
Přístupová kritéria byla stanovena na zasedání Evropské rady v Kodani v roce 1993 a od té doby se jimi řídí proces rozšiřování a přijímání kandidátských zemí do EU. Otázka práv menšin není výslovně zahrnuta v kritériích pro přijetí, existují ale dvě úmluvy přijaté Radou Evropy – Rámcová úmluva o ochraně národnostních menšin a Evropská charta práv národnostních menšin, které musí všechny státy respektovat. V květnovém projevu na konferenci o právech menšin v procesu rozšiřování EU pořádané Evropským parlamentem oznámil evropský komisař pro sousedství a rozšíření Oliver Várhelyi, že se EU bude právy menšin mnohem více zaobírat “Jsme jednotní v rozmanitosti, nejen pokud jde o různé evropské národy, různé členské státy Evropy, ale jsme jednotní také v rozmanitosti, pokud jde o evropské menšiny,” řekl Várhelyi. Evropská kultura je bohatá nejen díky členským státům, ale také díky mnoha menšinám, které máme v Evropě a také v celé Evropské unii.” Připomněl, že článek 2 Smlouvy o EU zahrnuje “práva příslušníků menšin” jako společnou hodnotu “ve společnosti, v níž převládá pluralismus, nediskriminace, tolerance, spravedlnost, solidarita a rovnost žen a mužů”. Tuto zásadu musí EU nejen respektovat a prosazovat, ale nové členské státy ji musí také promítnout do své legislativy.
“První komunitou, o které musíme mluvit, je romská komunita,” řekl komisař s odkazem na evropský strategický rámec pro Romy. “Romská komunita je největší etnickou menšinou, která čítá přibližně 4 miliony lidí žijících na západním Balkáně a v Turecku, na Ukrajině, v Moldavské republice a Gruzii a v rámci EU.” Ve skutečnosti žije v Evropě odhadem 10-12 milionů Romů. Pokud jde o kandidátské země, je jejich dodržování tohoto požadavku “nedílnou součástí jednání v kapitole o justici a základních právech v rámci našich přístupových jednání,” uvedl komisař Várhelyi, s tím, že Evropská komise toto vše pečlivě monitoruje a kontroluje, např. to, jak je umožněno menšinám používat jejich jazyk, nediskriminaci ve vzdělávacím systému, přístup menšin k médiím a náboženským službám v jejich jazyce a jejich zastoupení ve veřejné správě.” Čím více bude proces přistoupení postupovat, tím více bude kandidátská země kontrolována, vysvětlil komisař. Takovýto přístup by ovšem mohl ovlivnit mimo jiné i žádost Ukrajiny o členství v EU. Komise se proto přímo zapojila do jednání s ukrajinskými orgány a menšinami na Ukrajině, kde existuje v této oblasti mnoho nevyřešených otázek týkajících se vzdělávání a používání menšinových jazyků. “Vyřešte tyto otázky s menšinami,” vyzývají představitelé evropských orgánů vedení Ukrajiny a dodávají, že “vyspělost každé demokracie se projevuje také mírou spokojenosti menšin.“ “Pokud budou menšiny v zemi spokojené, můžeme si být jisti, že se najde správné řešení.”. Kromě romské komunity na Ukrajině však v zemi není vyřešena situace ruskojazyčné menšiny v Donbasu. To by přístup Ukrajiny do EU mohlo zásadně zbrzdit.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.