Francouzský prezident Emmanuel Macron se koncem července vydal na „historickou“ návštěvu jihozápadní části Tichomoří, která má posílit jeho indo-pacifickou strategii a potvrdit roli Francie v regionu.
Francie v Tichomoří vládne nad třemi územími: Nová Kaledonie, Francouzská Polynésie a Wallis a Futuna. V Indickém oceánu má Francie svrchovanost nad ostrovem Réunion. Macronova cesta začala na francouzském souostroví Nová Kaledonie. Denise Fisherová, hostující vědecká pracovnice Centra pro evropská studia na Australské národní univerzitě (ANU), uvedla, že Macronova návštěva je „mimořádně významná“ a zaměří se na budoucnost Nové Kaledonie po třech neúspěšných referendech o nezávislosti a také na francouzskou strategii pro Indopacifik. „Je to nesmírně významné a celé to souvisí s Novou Kaledonií … co dělá s Novou Kaledonií a v Indopacifiku je pro Francii zásadní,“ uvedla Fisherová. Občané Nové Kaledonie odmítli nezávislost na Francii již v několika referendech, z nichž poslední konané v roce 2021 je velmi kritizováno pro svůj průběh. Strany podporující nezávislost totiž hlasování bojkotovaly, a to kvůli dopadu Covidu na kanacké obyvatelstvo. Referendum se konalo v období celostátního smutku uprostřed vlny viru, který velmi zasáhl právě Kanaky, a zdravotní omezení jim znemožnila vedení kampaně. Strany podporující nezávislost se obávaly, že to povede k nízké účasti, a apelovaly na francouzskou vládu, aby referendum přeložila. Ta však v hlasování pokračovala a konečný výsledek ukázal, že Nová Kaledonie drtivě podporuje setrvání ve Francii. Vzhledem k tomu, že volební účast byla jen něco málo přes 40 %, odmítají strany podporující nezávislost tento výsledek uznat. Mezi původním kanackým obyvatelstvem je podpora nezávislosti stále vysoká a probíhají kampaně za sebeurčení. Domorodí Kanakové tvoří 40%obyvatel ostrova. Odpůrci nezávislosti pak tvrdí, že další referendum a úsilí o autonomii není potřeba a chtějí větší integraci s francouzským státem. Macron na své cestě vystoupí s projevem v hlavním městě Nouméa, kde chce vyzdvihnout význam Nové Kaledonie pro Francii, a diskutovat s politickými stranami o její budoucnosti. „Důležité je pozvat celou novokaledonskou politickou reprezentaci, aby diskutovala o budoucím statusu a probíhajících jednáních,“ uvedl prezidentův poradce. Matthias Chauchat, profesor veřejného práva na Novokaledonské univerzitě, uvedl, že Marconova návštěva má za cíl „potvrdit svrchovanost Francie“.
Očekává se, že 27. července Macron odcestuje dále na Vanuatu. Bude to první návštěva francouzského prezidenta v této zemi od 60. let, kdy byla britsko-francouzským kondominiem. Vanuatu, kdysi známé jako Nové Hebridy, získalo nezávislost v roce 1980. Macron by pak měl dále navštívit i Papuu-Novou Guineu, což bude první návštěva francouzského prezidenta v této zemi. Prezidentský palác uvedl, že cílem je jak „znovu zapojit“ Francii do dění v Tichomoří, tak „nabídnout alternativu“ k rostoucímu vlivu Číny v regionu. Podle francouzské nadace pro strategický výzkum Fondation pour la recherche stratégique, výzkumného centra založeného francouzskými úřady: „Francouzská indicko-pacifická strategie je obranou jejích zájmů v oblasti suverenity, které jsou částečně podkopávány vzestupem vojenské moci a mezinárodním chováním Číny.“ Macron v loňském roce obnovil francouzský kontakt s indo-pacifickou oblastí narušený v důsledku ostré hádky kvůli zrušenému kontraktu na ponorky s Austrálií a Francii chce postavit do role vyvažující mocnosti v regionu, kterému dominuje přetahovaná mezi Čínou a Spojenými státy. Fisherová z ANU uvedla, že Macronovy návštěvy Papuy-Nové Guineje a Vanuatu jsou pokusem zdůraznit, že jsou v regionu „přímými sousedy“. „Chce ukázat, že Francie je z Tichomoří, nejen v Tichomoří,“ řekla.