Přečetli jsme: Komentátor Tony Barber ve Financial Times píše o tom, že po “návratu do Evropy” jsou Češi jednou novou ze dveří venku. Jaké důvody uvádí konkrétně?
Milan Kundera, píše Barber, v roce 1984 litoval toho, že jeho vlast a její sousedé se kulturně nacházejí na západě Evropy, zeměpisně v centru, ale politicky jsou na východě.
Tento problém zmizel s pádem československého, maďarského a polského komunismu v roce 1989 a s přijetím středoevropského tria do NATO a EU v letech 1999 a 2004. Jak k tomu řekl český prezident Václav Havel, rozdělené Česko a Slovensko se vrátily do Evropy.
Nicméně, příprava politických stran na nadcházející volby v Praze budí v jiných evropských hlavních městech podle Barbera dojem, že Česko je jednou nohou z Evropy.
Kvóty, nezájem o EU, Zeman a Babiš
První obavu budí české odmítání evropských národních kvót pro azylanty. Západní Evropa to chápe jako nedostatek solidarity s širší EU, protože ČR dostává z rozpočtu pro regionální pomoc 24 miliard euro pro léta 2014-2020.
Nyní, potom co země přijala celkem 12 azylantů, Praha prohlásila, že další už nepřijme, dokud celé schéma nepřestane v září 2017 platit. A, jak Barber píše, příští vláda jenom těžko z tohoto postoje nějak výrazně ustoupí.
Další obavy budí občanský nezájem o Evropskou unii. Jenom 18,2 % českých voličů volilo ve volbách do Evropského parlamentu a zdá se, že Češi souhlasí s neochotou vlády připojit se k Eurozóně.
Třetí obava je spojená podle Barbera s prorusky sympatizujícím prezidentem Milošem Zemanem, který má také slabost pro Donalda Trumpa a který na Hrad přišel po Václavu Klausovi, který dělal dlouhý nos na EU.
Konečně potom budí obavy v západní Evropě možnost, že by milionář Andrej Babiš, který byl do května ministrem financí, vyhrál parlamentní volby v říjnu a stal se premiérem země. Babiš je podle hodnocení Barbera nejblíže italskému bývalému premiéru Silvio Berlusconimu. Má osobní bohatství, politickou moc, podnikatelskou moc a mediální vliv. A také dobrý marketingový obraz.
Předvolební výzkumy odhadují, že Babiš vede nad sociálními demokraty, se kterými vládne v rozhádané vládní koalici. Jeho strana ANO pravděpodobně nezíská parlamentní většinu, ale Babiš by i tak mohl být po volbách v “řidičském” křesle české politiky. Politici v západní Evropě nevidí Babiše se stejnou nechutí jako Viktora Obrána, který je maďarským šampionem neliberální demokracie a Jaroslawa Kaczynského, politika v pozadí současné národně-konzervativní vlády v Polsku. Všimli si toho, že Babiš podpořil Emmanuela Macrona a ne Marine Le Penovou. Jako ministr financí, píše list dále, Babiš zavedl striktní kroky ve výběru daní, což vzbudilo ocenění z Německa.
Postkomunistická Evropa je bolehlavem
Nicméně obavy přetrvávají. Utvářejí pocit, že postkomunistická polovina Evropy je bolehlavem pro EU. Maďarsko a Polsko jsou viděny jako země, kde se praktikuje drsný nacionalismus a bagatelizují se evropské normy a právní stát.
Česká republika by neměla být viděna v jedné množině s oběma zeměmi. Český nacionalismus je jemný ve svém duchu a v Praze se systematicky právní stát nenarušuje. Pokud by se Babiš dostal k moci pak ale se mu nepochybně dostane stejný typ hodnocení a kritiky jako svého času Berlusconimu v Itálii.
Texty zveřejněné v rubrice Přečetli jsme nemusejí vyjadřovat názor redakce.