Financial Times. Brexit může napnout společný rozpočet EU k prasknutí, varuje Brusel. Očekává se střet s členskými zeměmi ohledně nápadů, jak vzniklou díru vyřešit. Návrh zahrnují ražebné od ECB, zavedení společných daní v oblasti importu energetických zdrojů či ekologie, tak zní různé návrhy.
FT tak informuje na základě materiálů, zaměřených na reformu rozpočtu EU. Jsou tu i další citlivé otázky, např. jak se budou reformovat výdaje na zemědělství, programy pro rozvoj regionů. Např. jsou úvahy o tom, že národní vlády částečně financovaly určité zemědělské subvence. Zároveň je tam prý ale zmínka, že nelze dále snižovat stavy zaměstnanců EU. Trend je prý jasný, podmínky pro práci v EU se tak zhoršily, že prý mladí lidé z bohatých zemích v institucích EU pracovat nechtějí.
Rozpočet je v současnosti 1 % HDP EU, uvádí Financial Times, a s odchodem Británie to bude znamenat, že ztratí jednoho z největších přispěvovatelů. I když se čísla liší, je to zhruba 12 % z celkových příspěvků všech zemí.
Právě takto vzniklá díra a potenciální bitva mezi státy, jak ji zaplnit, je jedním z faktorům, proč EU tlačí na Británii, aby zaplatila „mastný“ účet za odchod. Komise také upozorňuje na to, že odchod je načasován zrovna v situaci, když má na sebe EU přebírat další úkoly. Je zde otázka migrace, terorismu, obranné politiky. Je také jasné, že EU prozatím nemá možnost si půjčovat, ani si peníze tisknout. Komise proto hovoří o těžkém výběru do budoucna. Vždyť 80 % rozpočtu EU je tvořeny částmi DPH (sdílení) a příspěvky členských zemí. Nové možné příjmy jako třeba daň z finančních transakcí často ztroskotaly na tom, že by musely být aplikovány v celém bloku. Velice sporná je ovšem i otázka ražebného, což by se dotklo národních centrálních bank.
Podrobnější návrhy budou zřejmě představeny příští rok. Je zde pět scénářů, od významného snížení rozpočtu, v němž by si skupiny států ustanovily vlastní zdroje pro specifické projekty, až k „radikální změně.“