Vojenská invaze na Ukrajinu zničila a poškodila rozsáhlé kulturní dědictví, včetně kostelů, muzeí a památek.
Kulturní dědictví v konfliktech je chráněno především mezinárodním právem podle Haagské úmluvy z roku 1954, která byla přijata v reakci na kulturní ničení, k němuž došlo během druhé světové války. Úmluva, jejímiž členskými státy jsou Rusko a Ukrajina, zavazuje smluvní státy k „respektování“ a „ochraně“ kulturních statků v případě ozbrojeného konfliktu. Od invaze monitorují Laboratoř pro monitorování kulturního dědictví (CHML) Virginského přírodovědného muzea a Smithsonian Institution’s Smithsonian Cultural Rescue Initiative (SCRI) 28 624 objektů kulturního dědictví na Ukrajině. Poškozování a rabování ukrajinských památek kulturního dědictví může představovat trestné činy, porušovat Haagskou úmluvu z roku 1954 a být potenciálním válečným zločinem nebo zločinem proti lidskosti.
***
Plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu 24. února 2022 měla za následek značné ztráty na lidských životech, vnitrostátní i mezinárodní vysídlení mnoha ukrajinských obyvatel a zničení kulturního dědictví s cílem vymazat veřejnou historii a paměť.
Mezinárodní společenství si stále více uvědomuje ničení ukrajinského kulturního dědictví, jako jsou dobře viditelné architektonické památky, církevní stavby a veřejné památky. Dokonce i v deokupovaných oblastech, včetně Černihiva a Charkova, omezují miny a nevybuchlá munice přístup do mnoha oblastí a není možné posoudit, k jak velkým škodám došlo. V muzeích v okupovaných regionech, včetně Chersonu, Melitopolu a Mariupolu, byly sbírky vyvlastněny a převezeny do Ruska, zatímco v jiných případech byly artefakty uloupeny ruskými vojáky, aby si je ponechali nebo prodali.
Výzkumníci se v současné době snaží zdokumentovat masivní ničení ukrajinského kulturního dědictví pomocí satelitních dat, jako je tomu například u americké observatoře pro sledování konfliktů, a pomocí pozemního pozorování.
„Městské části Kyjeva vypadají jako normální město v roce 2023, ale některé malé vesnice severněji kolem Černihiva vypadají jako vypálené vesnice na východní frontě v roce 1944,“ řekl Ian Kuijt, profesor antropologie z University of Notre Dame. „Když si vezmete východní a jižní města Ukrajiny… no, z hlediska destrukce je to Berlín v březnu 1945. V kontextu venkovského bojiště na východě a jihu to vypadá jako za první světové války, s rozsáhlými zákopy atd.“
Během konfliktu na Ukrajině došlo k určitým snahám o ochranu a zachování kulturního dědictví země. Například když začala plná invaze, muzea rychle přesunula většinu přenosných expozic a předmětů na chráněná místa, a to jednak kvůli riziku rabování ze strany Rusů, ale také proto, aby ochránila sbírky a předměty v případě ostřelování a raketových úderů.
Vědci doufají, že nejnovější výsledky pomohou mezinárodnímu společenství pochopit, do jaké míry bylo kulturní dědictví válkou zasaženo.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.
Ilustrační foto: president.gov.ua, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons