Čína a Švýcarsko v pondělí podepsaly společné prohlášení, v němž se dohodly na prohloubení svého partnerství. Stalo se tak poté, co se premiér Li Čchiang setkal se švýcarskou prezidentkou.
Mezi Čínou a několika západními zeměmi, zejména Spojenými státy, v současné době probíhá latentní obchodní válka. Netýká se však Švýcarska. Švýcarsko bylo jednou z prvních zemí, které uznaly Čínskou lidovou republiku brzy po jejím vzniku. Až na neshody ohledně Tibetu jsou nyní Švýcarsko-čínské vztahy dobré, alpská země bývá označována za jakési „předmostí“ při hledání vlivu Číny v Evropě. Čína je dokonce po Spojených státech a Evropské unii třetím největším obchodním partnerem Švýcarska. Švýcarsko se také v roce 2022 rozhodlo nepřipojit se k Evropské unii (EU) a neuvalit sankce na Čínu. Ty Evropská unie uvalila v březnu 2021 na některé čínské osoby a společnosti kvůli údajnému porušování lidských práv, jehož terčem je ujgurské obyvatelstvo. Sankce přijaly všechny země EU a většina západních mocností včetně Spojeného království, USA, Kanady, Islandu a Norska. Švýcarská vláda se však v prosinci 2022 rozhodla je odmítnout. Švýcarsko bylo od samého počátku tohoto procesu pod tlakem EU, aby v této věci přijalo rozhodnutí, tamní vláda si to však s Pekingem rozházet nechce, zřejmě z ekonomických důvodů. Švýcarsko se zkrátka vyhýbá tomu, aby si ekonomicky silnou zemi draka rozhněvalo.
Strategie zahraniční politiky Švýcarska vůči Číně zní: vytvořit „větší soudržnost“ ve vztazích s Pekingem, a to navzdory „jasným hodnotovým rozdílům mezi oběma zeměmi“. Země mají také finanční vazby, kdy například v prosinci 2018 se švýcarská banka UBS stala první zahraniční bankou, která získala většinovou kontrolu nad finanční institucí v pevninské Číně a v roce 2016 se pro změnu China Construction Bank (CCB) stala první čínskou bankou, která otevřela pobočku na švýcarské půdě. Čínsko-švýcarské hospodářské vazby ještě prohloubila dohoda o volném obchodu (FTA), která vstoupila v platnost 1. července 2014 a od té doby oběma zemím přináší benefity a úspory. Jedná se o jednu z mála dohod o volném obchodu, které Čína podepsala se zeměmi mimo asijsko-pacifický region. Snahy o její obnovení však dříve vázly na mrtvém bodě kvůli zprávám o obavách z dodržování lidských práv v Číně. Letos byl obnoven dialog mezi švýcarským a čínským ministerstvem zahraničí, který by se měl týkat právě i lidských práv. Ve Švýcarském prohlášení se uvádí, že zástupci obou zemí se setkali na zámku z 18. století nedaleko hlavního města Bernu, na program jednání byla také ruská válka proti Ukrajině a konflikt mezi Izraelem a Hamásem. Čína a Švýcarsko se zde podle prohlášení švýcarské vlády dohodly na prohloubení svého partnerství. Obě země tak mají nakročeno k jednáním o pokračování a rozšíření dohody o volném obchodu.