Neděle patří jazzu a průvodci jazzem z pera Jana Schneidera. Dnes jsou zde další tři jazzové kompozice dokládající, že jazz je velmi členitý hudební žánr.
V této opravdu emocionálně rozjitřené době myslím, že pro začátek je dobré poslechnout uklidňující sólový kontrabas: Marco Panascia hraje skladbu Milese Davise Bye Bye Blackbird.
Člověk se nemá příliš nechat ovlivnit vnějšími okolnostmi. Jak se ale dostat do žádoucího tempa vlastním přičiněním, to názorně předvedli členové bigbandu Dona Ellise v roce 1977 na festivalu v Montreux ve skladbě Open Wide. Pak si může krásně pohrát i s dynamikou, když má vše pod kontrolou. (Za bubny jako obvykle řádí David Crigger).
Dlouho už jsem neslyšel tak lahodný freejazz, jaký je zachycen na albu francouzského pianisty Francoise Tusquese „L’Intercommunal Free Dance Music Orchestra – Vol.4“, zahrnující nahrávky z let 1977 až 1981. Na třech z pěti skladeb hraje výtečný guinejský saxofonista Jo Maka (1929-1981) jemuž je deska dedikována: „Hommage à Jo Maka“. Již od první skladby si lze povšimnout moc pěkný a veselý trombón Adolfa Winklera, výtečnou basu Jean-Jacquese Avenela, pěkné perkusivní pasáže, a především stylový klavír kapelníka … a kdo to vydrží poslouchat až do konce, bude odměněn skvostným sólem v závěrečné skladbě! Freejazz v podání Francoise Tusquese a jeho přátel je mimořádně pohodový a rozverný, obzvlášť uděláte-li si na něj čas.