Krize a nerovnoměrná výkonnost světové ekonomiky se podle OSN podepsaly na rychlém růstu globálního veřejného dluhu. Ten v rozvojových zemích roste dvakrát rychleji než v bohatších zemích.
Organizace spojených národů v úterý 4. června uvedla, že Globální veřejný dluh se loni zvýšil na rekordních 97 bilionů dolarů, přičemž rozvojové země dluží zhruba třetinu této částky. Organizace OSN pro obchod a rozvoj UNCTAD, zveřejnila, že hodnota peněz, které vlády dluží, vzrostla od roku 2022 o 5,6 bilionu dolarů. Veřejný dluh v rozvojových zemích pak v roce 2023 dosáhl 29 bilionů dolarů. To představuje přibližně 30 % celkového celosvětového dluh a jde o významný nárůst oproti 16%podílu v roce 2010. Vysoký dluh a deficity bohužel velmi postihují rozvojové země, když omezují jejich schopnost platit za základní vládní služby, jako je zdravotní péče, vzdělávání a opatření v oblasti klimatu. Ve své zprávě nazvané „Svět dluhů“ agentura OSN uvedla, že problémem jsou vysoké úrokové platby, které převyšují růst základních veřejných výdajů. „Rozvojové země nesmí být nuceny volit mezi obsluhou dluhu a službou svým lidem,“ uvádí se ve zprávě. „Mezinárodní finanční architektura se musí změnit, aby zajistila prosperující budoucnost pro lidi i planetu.“ V rozvojovém světě, kde žije 3,3 miliardy lidí, vydává každá třetí země více na splácení úroků než na programy v „kritických oblastech lidského rozvoje“, jako je zdravotní péče, vzdělávání a opatření v oblasti klimatu.
Jaké jsou výše dluhu a které země stojí v čele? Podle zprávy vedly v loňském roce Spojené státy americké s veřejným dluhem přes 33 bilionů dolarů, následované Čínou s téměř 15 biliony dolarů a Japonskem s 10,6 biliony dolarů. Mezi rozvojové země s největším veřejným dluhem se zařadily Egypt, Mexiko, Brazílie a Indie. V Africe se průměrný veřejný dluh v poměru k výkonu ekonomiky loni zvýšil až na 62 %. Náklady na půjčky v mnoha částech světa loni vzrostly, úroky z veřejného dluhu se podle OSN loni vyšplhaly na 847 miliard dolarů – o 26 % více než o dva roky dříve, uvedl úřad OSN. Americký prezident Joe Biden a keňský prezident William Ruto minulý měsíc při setkánívyzvali ekonomiky celého světa, aby snížily obrovské dluhové břemeno, které drtí rozvojové země, například snížením finančních bariér a koordinací oddlužení prostřednictvím mnohostranných finančních institucí. „Příliš mnoho zemí je nuceno volit mezi rozvojem a dluhem, mezi investicemi do svých lidí a splácením věřitelům,“ říká Biden. Africká unie, nový stálý člen skupiny G20, se k této otázce rovněž vyjádřila. Jihoafrická republika, kterou v prosinci čeká předsednictví skupiny a prohlásila, že nastane „příležitost hájit aspirace rozvíjejících se trhů“.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.