Nigerijci organizují celonárodní protesty. Národ zažívá nejvážnější krizi životních nákladů za poslední desetiletí a občané už toho mají dost.
Nigérie se v současné době potýká s ochromující hospodářskou krizí, kdy například míra inflace u potravin dosahuje 36 %. Zrušení dotací na pohonné hmoty v květnu 2023 přivedlo mnoho lidí do chudoby. Zároveň si občané všímají bující korupce. „Stoupající cena potravin vede miliony lidí v Nigérii k prohlubování chudoby,“ říká ředitel Amnesty International. Nespočet rodin si stále méně může dovolit náklady na zdravotní péči a vzdělání. Občané se tak rozhodli projevit svůj nesouhlas masovými protesty. Vládní úřady v zemi však tyto protesty potlačují a za údajnou podporu protestů na sociálních sítích a podněcování k násilnostem již zatkly tři lidi.
Vzhledem k tomu, že na platformách sociálních médií roste značná podpora, úřady postupují rázně a neúprosně. Sami nejvyšší představitelé tvrdí, že se obávají možného opakování smrtelných demonstrací proti policejní brutalitě, k nimž v této západoafrické zemi došlo v roce 2020, nebo možnosti vzniku nepokojů podobných nedávným protestům v Keni, které po zvýšení daní propukly v chaos v hlavním městě Nairobi. Vláda nigerijského prezidenta Boly Tinubua je odhodlána se této situaci vyhnout. Místní média v úterý informovala, že organizátoři plánovaných protestů v reakci na stupňující se ekonomické potíže ve čtvrtek odmítli návrh nigerijské policie, aby se shromáždění konala v uzavřených prostorách. Organizace Human Rights Watch k tomu uvedla, že reakce úředníků naznačuje znepokojivou připravenost potlačit nesouhlas.