Na veřejnosti je 46letý Macron stále samý úsměv, podle jeho okolí je ovšem realita jinde. Nová pravicová vláda se totiž nevyvíjí podle jeho představ.
Poté, co se Marconově středopravicové straně nepodařilo v letních předčasných volbách získat absolutní většinu, musel prezident po uzavření dohody o sdílení moci s konzervativnějšími silami v domácích otázkách ustoupit. Macron sice přečkal bouřlivé politické léto po vypsaných předčasných volbách, ale podle lidí z jeho okolí se cítí izolován a je frustrován svou novou pravicovou vládou, kdy jeho jmenování 73letého konzervativce Michela Barniera premiérem bylo pro něj spíše nutností. „Tuto vládu jsem si nevybral,“ řekl nedávno Macron důvěrníkovi (zveřejnila agentura AFP). „Stydím se za ně,“ řekl prezident o některých nejkonzervativnějších ministrech. Nejtvrdší člen nové vlády, ministr vnitra Bruno Retailleau, vzbudil kontroverze jen několik dní po nástupu do funkce, když slíbil potlačit imigraci a prohlásil, že „právní stát není ani nehmotný, ani svatý“.
Ve vládě má Macron jen málo příznivců. „Myslím, že prezident trpí,“ řekl jeden z úředníků, který ho zná. „Rozhodl se stát stranou, ale musí ho to hodně stát.“ Podporu Macron nemá ani u ministra pro rozpočet Laurenta Saint-Martina a ministra průmyslu Marca Ferracciho, kteří byli považováni za loajální členy Macronova tábora. Od svého nástupu k moci v roce 2017 je francouzský prezident známý svým stylem vedení shora, přiznává, že nastala velká změna. „Posledních sedm let se spousta věcí řídila z Elysejského paláce,“ přiznal Macron v soukromí. „Já už nebudu iniciovat veřejnou politiku.“ Proti svému lídrovi stále častěji vystupují i mnozí poslanci Macronovy středopravicové strany Renesance a koaliční partneři. Jeden ze spojenců dokonce řekl, že “ho již nezajímají přání prezidenta, který musí na konci svého druhého funkčního období odstoupit.“ Francouzský vůdce se však ani nadále nevyhýbá tomu, aby na veřejnosti polemizoval se členy vlády nebo vyjadřoval svůj názor na hospodářskou politiku. V nedávném rozhovoru pro televizi například řekl, že přistěhovalectví nemusí být nutně „špatná“ věc, čímž se pokusil ohradit proti tvrdé linii výše zmiňovaného ministra Retailleaua. Barniera, který ve čtvrtek představil rozpočet snižující deficit, Macron varoval před snižováním sociálních výdajů nebo nadměrným zdaněním bohatých. „Řešením nesmí být krátkodobá úprava,“ řekl Macron. Prezident řekl, že jeho úkolem je zajistit „nezávislost“ a „stabilitu země“, a zdůraznil, že jeho prioritou jsou „zájmy a jednota Francie“. Ač je občany Často kritizován za aroganci a odtrženost od reality, naznačil, že se chce znovu spojit s obyčejnými lidmi jako někdo, na koho se Francouzi mohou obrátit v nouzi.