Po vyhrocení situace mezi spolkovým kancléřem a jeho ministrem financí došlo k otevřené roztržce. Vládní koalice neuspěla, a to i kvůli odlišným představám o daňové a hospodářské politice.
Rostoucí napětí v koalici SPD, Zelených a FDP bylo patrné již několik měsíců, ale ve středu večer náhle propuklo. Spolkový kancléř Olaf Scholz (SPD) ve svém prohlášení k rozpadu koalice označil ministra financí Christiana Lindnera (FDP) za osobně a výlučně odpovědného za neúspěch aliance.
Scholz zdůraznil, že nabídl FDP a jejímu lídrovi rozsáhlé kompromisy. Ty umožnily dohodu o rozpočtu, „aniž by se naše země ponořila do chaosu“, řekl Scholz. To si vyžádalo „větší finanční manévrovací prostor“. „Ministr financí Lindner však neprojevil vůbec žádnou ochotu tuto nabídku ve spolkové vládě pro dobro naší země realizovat“. „Nechci již dále vystavovat naši zemi takovému chování,“ řekl kancléř.
Situace vyvrcholila, když byl zveřejněn Lindnerův dokument podporující hospodářský obrat. SPD uvedla, že poslední indiskrece a provokace, jako je Lindnerův vlastní ekonomický summit nebo jeho osmnáctistránkový dokument, který zčásti vyznívá jako zúčtování s politikou SPD a Zelených, nakonec posunuly spojenectví na hranici jeho možností. FDP až do konce trvala na rozpočtu, který by dodržoval dluhovou brzdu – a na změně orientace hospodářské politiky. Podnikům by se muselo ulevit a sociální výdaje snížit. SPD a Zelení však odmítli požadavky jako snížení důchodů a příjmů a obrat v klimatické politice.
A tak tzv. semaforová koalice SPD, Zelených a FDP po téměř třech letech skončila a Německo čekají předčasné volby. Scholz plánuje vyvolat 15. ledna hlasování o důvěře ve Spolkovém sněmu – to by pravděpodobně prohrál, v takovém případě by spolkový prezident musel rozhodnout o rozpuštění Spolkového sněmu a vypsání nových voleb. Scholz oznámil, že se budou konat pravděpodobně koncem března. Do té doby budou SPD a Zelení nadále vládnout v menšinové vládě.
Poptávka po akceschopné vládě
Německo potřebuje vládu schopnou jednat, komentoval situaci šéf mnichovského institutu pro ekonomický výzkum Ifo Clemens Fuest, aniž by se však postavil na jednu stranu. Pro televizní stanici n-tv řekl o konci „semaforu“: „Není to příjemné, ale je to správná cesta.“
Sociální organizace VdK Lindnerovo odvolání uvítala. Kancléř Scholz tak „nastavil důležitý kurz pro sociálně spravedlivější budoucnost“, uvedla předsedkyně VdK Verena Benteleová, která je členkou SPD. Vláda nyní musí konstruktivně spolupracovat s opozicí na řešení nejdůležitějších problémů. „Nesmí se soustředit jen na obranu a hospodářství, ale součástí triády, která stabilizuje Německo, je i sociální spravedlnost.“ FDP naopak „opakovaně odkládala nebo torpédovala důležité reformy, které měly posílit sociální jistoty a spravedlnost v naší zemi“ – například základní ochranu dětí, důchodový balíček a zákon o rovnosti osob se zdravotním postižením.
Co dál?
„Myslím, že v příštích měsících a letech budeme muset znovu hovořit o tom, jak se vypořádat s kompromisy. Do jaké míry současná celková situace na celém světě, transformace, které naše země čelí v tolika politických oblastech, vyžaduje, aby velmi rozdílní političtí partneři mezi sebou uzavírali kompromisy a aby kompromisy nevnímali jen jako nutné zlo, ale vlastně jako novou třetí stranu, jako úspěch i pro sebe,“ uvedla politoložka Julie Reuschenbachová v rozhovoru pro Tagesschau.
„Nyní vidíme koalici bez většiny, a to především znamená, že je nepravděpodobné, že by všechny zmíněné projekty, od důchodů a migrace až po hlavní otázku federálního rozpočtu, měly šanci na úspěšné prosazení. Je také možné, že vstoupíme do fáze stagnace, která může být spojena i s fází velmi zdlouhavého rozpočtového provizoria.“