Obyvatelé francouzského zámořského území Martinique protestovali proti drahotě a svou nespokojenost vzali opravdu vážně.
Hluboká sociální krize a život plný násilí prožívají letos na podzim na území ostrova Martinik (francouzsky Martinique) s 360 tisíci obyvateli. Nepokoje a protesty proti vysokým životním nákladům a dalším ekonomickým problémům zuří v posledních měsících v městech karibského ostrova náležícího Francii. V čem lidé shledali problém? Ceny potravin na Martiniku byly podle studie národního statistického úřadu o 40 % vyšší než v kontinentální Francii. Obyvatelé si začali vynucovat změnu velmi intenzivně. Rabování, požáry, zákaz vycházení, krizové plány v nemocnicích… nic z toho není v posledních měsících v životě obyvatel Martiniku výjimkou. Blokády silnic také nejsou ničím neobvyklým, vznikla dokonce i komunita na Telegramu, která sdružuje 40 000 uživatelů a členové si zde sdílejí například informace o dopravních pruzích, které jsou zablokovány výtržníky nebo odblokovány pořádkovými silami. Co se obyvatelům ostrova nelíbí? Ceny potravin považují za nespravedlivé a extrémně vysoké ve vztahu ke svým příjmům. Přibližně 80 % potravin se dováží z pevninské Francie. Obyvatel Martiniku tak musí platit přibližně 7,80 EUR za 250g balení značkové mleté kávy, které by jinde stálo 3,50 EUR. Máslo může stát až 8,50 EUR a jen za maso utratí domácnosti až 17 % svých příjmů.
Napětí na Martiniku roste od 1. září a stojí za ním sociální hnutí protestující proti vysokým životním nákladům (RPPRAC). Na pozadí této mobilizace došlo v uplynulém měsíci v některých čtvrtích Fort-de-France a Le Lamentin, dvou největších měst ostrova, několikrát v noci k potyčkám. V reakci na to zde francouzský prefekt Martiniku Jean-Christophe Bouvier dokonce zavedl zákaz vycházení. Někteří demonstranti bylo předvedeni k výslechu. Lidé ale vytrvali a po více než šesti týdnech protestů místní prefektura podepsala dohodu o snížení prudce rostoucích cen potravin. Prefekt uvedl, že výsledkem dosažené dohody bude pět významných opatření „pro strukturální snížení nákupních nákladů” a také “závazek velkých distributorů výrazně snížit své marže z prodeje výrobků“. Dohoda s řadou skupin včetně dovozců a distributorů bude znamenat průměrné snížení cen 6 000 klíčových dovážených produktů o 20 %. Protestující však mají mnohem větší požadavky. „Budeme bojovat, dokud nedosáhneme svého,“ říká vedoucí hnutí protestujících RPPRAC Rodrigue Petitot (momentálně se zpovídá z obvinění z vniknutí do sídla prefektury a je vězněn). Podle požadavků hnutí se dohoda měla vztahovat na 40 000 produktů, nikoliv pouze na 6 000 a měla být plošná, nikoliv omezená na 54 druhů potravin.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.