Přečetli jsme: V rámci přesného informování dnes přinášíme to hlavní z tiskové zprávy Otto Brenner Stiftung, která se jako první uceleně věnovala mediálnímu pokrytí migrační/uprchlické krize v Německu.
V nové studii o uprchlická krizi a vítací kultuře OBS analyzuje zpravodajství o uprchlících a zdokumentovala značné deficity u mainstreamových médií
Média ve zpravodajství o uprchlících v letech 2015-2016 nesplnila svou roli. Byla spíše politickým aktérem než neutrálním pozorovatelem. Byla dokumentována hluboká strukturální krize mainstreamového žurnalismu. To, v čem žije publikum, se neodráží dostatečně v mediálním světě. Proto se nyní objevila pionýrská práce prof. Hallera kritická k médiím.
V září 2015 napsal Neue Zürcher Zeitung o tom, jak němečtí novináři informují o uprchlících: „V morální a emocionální extázi se německá média s pár výjimkami předbíhají v soutěži o empatii a vítací euforii, aniž by mysleli na to, jaké znechucení to může u čtenáře vyvolat.“
Měl tento neutrální pozorovatel pravdu, skutečně byl ve vnímání německých novinářů „slepý bod“, který by jim tolik deformoval pohled? Tato otázka stála na začátku studie o tom, jak německá média informovala o uprchlících. Autorem studie je velmi renomovaný, mezinárodně uznávaný vědec prof. Michael Haller. Základním výstupem pionýrské práce, kriticky zaměřené vůči médiím je, že velká část novinářů svou profesní roli podcenila a zanedbala objasňující roli médií.
Novináři zostřili hranice ve společnosti
Vedoucí studie prof. Haller k tomu konkrétně udává: „Místo toho, aby jako neutrální pozorovatelé kriticky pozorovali politiku a výkonné orgány a také se informovali, tak žurnalisté přejali názory a také řešení politické elity.“ Politika Berlína je zajímala podstatně více, než starosti a obavy širokých vrstev obyvatelstva, než nouze uprchlíků a žadatelů o azyl, více než problémy organizátorů a pomocníků z míst krize, tolik tvrdí inovativní výzkum. Až teprve silvestrovská noc 2015/2016, říká Michael Haller, znamenala, že média odhalila reálnou skutečnost za dobře znějící vítací rétorikou. Jenže to už se veřejný diskurs dávno vytratil z denního pořádku. Ti, kteří uvažovali jinak, byli ignorováni a vyčlenění. Místo toho, aby novináři spíše spojovali, tak zostřili vytváření hranic, tak zní další závěr studie.
„Uprchlická krize v médiích“ je zatím nejširší a metodicky nejnáročnější výzkum k tématu. Zkoumáno bylo více než 30 000 zpráv z novin, podniknuty analýzy až zpět do roku 2005, analyzovaly se zprávy ze zpravodajských webů a také hlavních médií. Nálezy byly dle měřítek vědeckých modelů a podle funkcí žurnalismu v demokraciích objasněny a interpretovány.
Studie ukázala na strukturní a významovou krizi mainsteamu
Ředitel Otto Brenner Stiftung Jupp Legrand, zdůrazňuje, že na rozdíl k mnoha veřejně vyjádřeným dohadům nebo přespříliš rychlým úsudkům stojí výsledky studie na intenzivním zkoumání zdrojů a na kritické analýze množství dat. Zároveň ale Legrand také varuje předtím, aby chyby ukázané ve studii nebyly zneužity pro všeobecnou kritiku žurnalistů. Mnoho novinářů psalo výborné zprávy, mnoho médií se postaralo o přesné a aktuální zpravodajství.
Co ale metodicky náročný výzkum ukazuje, sahá hlouběji: výsledky ukazují na strukturní a významovou krizi v tzv. mainstreamových médiích, analyzuje Haller a zjišťuje dále: „Novináři popsaná skutečnost je velmi vzdálená od toho, co zažívá velká část publika.“ Závěry dokazují značné odcizení, které vzniklo mezi etablovanými novináři a části obyvatelstva.
Legrand spojuje publikaci výsledků studie s nadějí, že „příčiny zlomu ve veřejném diskurzu budou dále prozkoumávány a vyhodnocovány.“ To potvrzuje i profesor Haller „Téma této studie se točí kolem otázky, jak se může znovu podařit společenské porozumění.“
Texty zveřejněné v sekci Přečetli jsme nemusejí vyjadřovat názor redakce.
Ilustrační obrázek: Autor – Sandro Schmalfuß – Self-photographed, Attribution, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=23261404