Pekingu dělá vrásky na čele angažmá turkestánských islamistů v Sýrii, postavili se proti Asadovi a také vedou boj proti Číně.
Koalice syrských povstaleckých skupin pod vedením Haját Tahrír aš-Šám (HTŠ) dobyla Damašek, čímž donutila prezidenta Bašára Asada odejít do exilu a budoucnost Sýrie učinila velmi nejistou, napsal čínský analytik Jang Siao-tchung pro Asia Times. Čína je znepokojena, protože Turkestánská islámská strana (TIS), ujgurská separatistická skupina bojující společně s HTŠ, má vazby na al-Káidu. TIS usiluje o vytvoření nezávislého státu v čínském Sin-ťiangu a je Čínou, OSN a dříve i USA klasifikována jako teroristická organizace. Mnoho ujgurských bojovníků a jejich rodin hledalo útočiště v Sýrii, přičemž Turecko jejich přesun podporovalo, aby pomohlo své turkické komunitě v severní Sýrii.
Turecko usiluje o vytvoření proturecké hraniční bariéry proti kurdským Syrským demokratickým silám (SDS) ve východní Sýrii. Turecko se obává, že pokud SDS ovládnou syrskou stranu hranice, mohou se kurdští separatisté na obou stranách spojit a ohrozit tak bezpečnost a území Turecka.
Po příchodu do Sýrie se Turkestánská islámská strana spolu s dalšími syrskými frakcemi vyzbrojila proti Asadovu režimu a SDS. Vůdce HTŠ Abu Mohammed al-Golani prohlásil, že TIP neohrožuje vnější svět a snaží se bránit Idlib před Asadovými silami. Členové TIS čelí v Číně pronásledování a v Sýrii mohou zůstat, pokud dodržují pravidla.
HTŠ sice podporuje Ujgury, ale nemá v plánu postavit se Číně. Existují však obavy, že bojovníci TIS získají bojové dovednosti pro případné použití proti Pekingu. TIS vyzvala Ujgury, aby se připojili k jejich boji proti Asadovi i Číně. Čína tvrdí, že TIS se v letech 2008 až 2015 podílela na teroristických útocích.
Podle Pekingu je TIS zodpovědná za několik teroristických útoků v Číně v letech 2008-2015, které zahrnovaly najíždění do vozidel, bodné útoky, výbuchy bomb v autech a sebevražedné atentáty. Je však těžké potvrdit podíl TIS na všech těchto incidentech, neboť některé z nich mohly být provedeny jednotlivci nespokojenými se sociálními problémy v Sin-ťiangu.
V reakci na tyto útoky zavedla Čína přísná opatření, včetně rozsáhlých detenčních zařízení v ujgurské oblasti, přesto se zdá, že nepokoje stále doutnají. V roce 2022 čínský úředník varoval, že násilí ze strany TIS se zvyšuje, což naznačuje, že skupina využívá Sýrii jako základnu pro nábor a plánování útoků proti Číně a Střední Asii.
V reakci na tuto obavu se Čína zavázala spolupracovat se Sýrií v boji proti terorismu TIS, podrobnosti této spolupráce však nejsou známé. Ačkoli se objevily zvěsti o rozmístění čínských vojenských jednotek v Sýrii, k žádnému rozmístění nedošlo. Od roku 2016 se Čína zaměřuje především na sdílení zpravodajských informací s Damaškem, ale zůstává neintervenční, pokud jde o přímé vojenské zapojení.
TIS otevřeně propaguje své cíle, kvůli jazykovým bariérám však má problémy se začleněním do syrských komunit. Brání Arabům ve vstupu do ujgurských vesnic, čímž poukazují na spojení se svými čínskými kořeny. TIS prodala majetek v Číně, aby se mohla přestěhovat do Sýrie, což ukazuje, že plánuje tu zůstat. Lepší bezpečnostní situace v Číně ztěžuje militantům nepozorovaný návrat.
S možným koncem syrské občanské války by TIS mohli po letech přežívání v severní Sýrii hledat nové příležitosti. Peking se obává, že by se bojovníci mohli usadit v Afghánistánu a Pákistánu, které se staly bezpečným útočištěm pro teroristické skupiny, jako jsou ISIS-K a další. Útoků na čínské občany v zahraničí, zejména v Pákistánu, přibývá a Peking má podezření, že se na nich podílí právě TIS.
Pokud budou bojovníci TIS spolupracovat s dalšími skupinami v Pákistánu, mohlo by to ohrozit i čínskou iniciativu Pásmo a cesta. V souvislosti se změnami v Sýrii a snížením kontroly nad povstaleckými skupinami bude Čína možná muset přehodnotit svou zahraniční politiku.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.