Volby na arktickém ostrově vyhrála strana Demokraatit, která je zastáncem pomalého postupu k nezávislosti na Dánsku a chce podporovat domácí podniky.
Grónsko, poloautonomní území Dánska, je rozlehlý ostrov s pouhými 57 000 obyvateli, který se nyní ocitl v geopolitickém souboji o dominanci v Arktidě, kde tání ledovců zpřístupňuje bohaté zdroje kovů vzácných zemin a otevírá nové lodní trasy. Dánskou kolonií Grónsko přestalo být roku 1953, další posun k autonomii pak nastal v roce 1979, kdy byl vytvořen první grónský parlament. Dánsko však do současnosti kontroluje zahraniční záležitosti, obranu a měnovou politiku Grónska a zároveň poskytuje ekonomice necelou miliardu dolarů ročně. Snad i proto v roce 2009, kdy Grónsko získalo právo v referendu právo vyhlásit úplnou nezávislost, tak neučinilo, a to z obavy, že by bez ekonomické podpory Dánska klesla životní úroveň. Proto většina obyvatel i politických stran sice výhledově chce nezávislost na Dánsku, ale přechod k ní má být opatrný a pozvolný.
V aktuálně proběhlých parlamentních volbách v zemi zvítězila Grónská středopravicová opoziční strana Demokraatit, která je popisována jako propodnikatelská a směřující k pomalé nezávislosti na Dánsku. 40 500 voličů dalo straně 29,9 % hlasů a po sečtení všech hlasů tak předstihla opoziční stranu Naleraq (ta získala 24,5 %), která upřednostňuje rychlou nezávislost země. „Lidé chtějí změnu… Chceme, aby náš blahobyt financovalo více podniků,“ říká Jens-Frederik Nielsen, lídr Demokraatitu a bývalý ministr průmyslu a nerostných surovin. „Nechceme nezávislost zítra, chceme dobrý základ.“ Nielsen nyní dostane šanci vytvořit vládní koalici prostřednictvím rozhovorů s dalšími stranami. Dosud vládnoucí strana Inuit Ataqatigiit a její partner Siumut, které rovněž usilují o pomalou cestu k nezávislosti, pak získaly dohromady 36 procent hlasů. Volby se konaly v době, kdy prezident Spojených států Donald Trump plánuje převzít kontrolu nad strategicky položeným Grónskem. Trump od svého lednového nástupu do funkce slibuje, že Grónsko se stane součástí USA, a tvrdí, že je životně důležité pro americké bezpečnostní zájmy. Julie Rademacherová, konzultantka a bývalá poradkyně grónské vlády, k situaci v zemi uvedla, že volební kampaň se na počátku soustředila na hněv a frustraci z historických křivd bývalého koloniálního vládce Dánska. „Ale myslím, že strach z imperialistického přístupu USA je v poslední době větší než hněv vůči Dánsku,“ říká Rademacherová.