Novinář Wojciech Albert Łobodziński píše o tom, že dnes vzniká svět, v němž USA, poháněné vzájemně provázanými ambicemi svého prezidenta a digitálních oligarchů, nově definují samotnou povahu moci.
S nástupem Donalda Trumpa do druhého funkčního období v Bílém domě se vztah mezi jeho administrativou a americkými digitálními giganty proměnil v něco bezprecedentního a hluboce znepokojivého. Krystalizuje mocná oligarchie, v níž nejvlivnější světoví technologičtí baroni – šéfové společností Alphabet, Meta, Amazon, Microsoft a Tesla – spojují svůj majetek s ambicemi prezidenta, který je odhodlán znovu potvrdit americkou dominanci na globální scéně. Společně utvářejí budoucnost, v níž se hranice mezi korporátní mocí, státním vlivem a nejmodernějšími technologiemi stírají. Nejedná se o pouhé partnerství, ale o fúzi mocenských struktur, která hrozí redefinicí podstaty americké demokracie.
Jádrem tohoto sbližování je závod o nadvládu v oblasti umělé inteligence. V posledních dvou letech vložil americký technologický sektor do výzkumu a vývoje umělé inteligence nebývalé částky. Společnosti Alphabet, Microsoft, Meta a Amazon jen v roce 2024 do umělé inteligence společně vložily více než 246 miliard dolarů a podle odhadů se tato částka v roce 2025 vyšplhá nad 320 miliard dolarů. Tyto investice nejsou pouhou sázkou firem na budoucí ziskovost; představují strategické sladění s vizí národní bezpečnosti, kterou prosazuje Trumpova administrativa. Bílý dům dal jasně najevo, že umělá inteligence již není jen komerční hranicí – je páteří americké projekce moci v 21. století.
Trumpův přístup je symbolem zásadního posunu v politicko-ekonomické dynamice USA. Během jeho inauguračního projevu byla přítomnost technologických titánů, jako jsou Elon Musk, Mark Zuckerberg, Jeff Bezos, Tim Cook a Sundar Pichai, kteří seděli blíže pódiu než guvernéři států a političtí veteráni, více než pouhou symbolikou. Byla to deklarace: Spojené státy budou řízeny nejen z vládních sálů, ale i ze zasedacích místností Silicon Valley. Tito lidé už nejsou pouhými lobbisty nebo externími hráči; jsou začleněni do samotné architektury moci.
Nejvýraznějším příkladem tohoto spojení je projekt Stargate – iniciativa za 500 miliard dolarů, která spojuje OpenAI, Oracle, japonskou SoftBank a saúdský kapitál. Toto úsilí, silně podporované Trumpem, je připraveno supervýkonně posílit americké schopnosti v oblasti umělé inteligence a zajistit jim technologickou převahu.
Náklady na tyto ambice však zdaleka nepřesahují jen dolary. Stargate doprovází rozsáhlá deregulace, která ruší etické zábrany zavedené za Bidenovy vlády. Trump tento deregulační tlak zarámoval jako nezbytný pro „rozkvět lidstva“, kritici však varují, že ve skutečnosti vkládá budoucnost vývoje umělé inteligence do rukou korporátních titánů, jejichž primární loajalitou je zisk, nikoliv veřejné blaho.
Nedávný obrat v politice společnosti Alphabet slouží jako případová studie tohoto nového paradigmatu. Společnost, která se kdysi zavázala dodržovat etické zásady umělé inteligence, včetně zákazu vývoje vojenských aplikací, toto omezení, které si sama uložila, v tichosti zrušila. Společnost Alphabet nyní přijímá vojenská partnerství pod záminkou ochrany „demokratických hodnot“ a zajištění „vedoucího postavení západních technologií“. Načasování nebylo náhodné. Tento obrat dokonale ladil s Trumpovými požadavky, aby technologické firmy upřednostňovaly zájmy národní bezpečnosti. Což je postoj, který otevírá dveře lukrativním obranným zakázkám a upevňuje místo Alphabetu v užším kruhu administrativy.
Nevzniká pouze vojensko-průmyslový komplex digitálního věku, ale něco mnohem silnějšího: informačně-průmyslový stát.
Giganti, kteří ovládají globální platformy – od vyhledávačů přes sociální sítě až po cloudovou infrastrukturu –, mají bezkonkurenční moc nad veřejným diskurzem a vnímáním. Trump této dynamice důvěrně rozumí. Jeho schopnost obejít tradiční média a shromáždit svou základnu prostřednictvím platforem, jako je X (dříve Twitter) a Facebook, je základem jeho politického obrození. Technologičtí oligarchové si zase uvědomují, že symbiotický vztah s Trumpem chrání jejich zájmy, chrání je před antimonopolní kontrolou a zajišťuje jim privilegovaný přístup ke státním zakázkám.
Tato konvergence je hluboká. Kontrola narativu, kterou vykonávají platformy jako Facebook a YouTube, umožňuje jemnou modulaci politického diskurzu, potlačování disentu a posilování vládou schválených zpráv. Nejedná se o otevřenou cenzuru; jde o zákeřnější formu ovlivňování – filtrování reality, které formuje veřejné vnímání a zároveň zachovává iluzi možnosti volby. Za Trumpovy vlády už tato schopnost není náhodná, je ústředním prvkem vládnutí.
Navíc se urychluje eroze vnitřních podnikových kontrol.
Společnosti Meta a Amazon, které kdysi hovořily o rozmanitosti a sociální odpovědnosti, tyto iniciativy v tichosti zrušily. Důvod je jasný: za Trumpa je konformita s jeho vizí deregulovaného kapitalismu „Amerika na prvním místě“ cenou za přístup. Technologičtí giganti přetvářejí své interní kultury tak, aby odpovídaly ideologickým obrysům nové administrativy, a upevňují tak svou roli ekonomických mocností i politických nástrojů.
Mezinárodní důsledky jsou stejně závažné. Trumpova zahraniční politika s důrazem na technologickou nadřazenost, předpokládá umělou inteligenci jako pilíř geopolitické dominance. Rétorika obrany západních hodnot maskuje pragmatičtější cíl: předstihnout Čínu v závodech ve zbrojení AI. Americké technologické společnosti, povzbuzené vládní podporou a osvobozené od regulačních omezení, jsou nyní v čele vyzbrojování AI pro vojenské aplikace i dohled. Jedná se o technologické závody ve zbrojení, které jsou maskovány jako morální vůdcovství.
Vzniká svět, v němž Spojené státy, poháněné vzájemně provázanými ambicemi svého prezidenta a digitálních oligarchů, nově definují samotnou povahu moci. Bojiště není jen fyzické, ale i informační a výpočetní. Vítězství se neměří jen územními zisky, ale i kontrolou algoritmů, které utvářejí samotnou realitu.
Tento oligarchický drift není nevyhnutelný, ale zrychluje se. Spojení trumpismu s algoritmickým impériem Silicon Valley vytváří nový druh státu – stát, v němž se sbližuje soukromé bohatství a veřejná moc a budoucnost kódují ti, kdo vlastní stroje.
Zda tento nový řád svobodu ochrání, nebo ji zadusí – to se stává stále více řečnickou otázkou. I když bych se rád mýlil.
Článek vychází ve spolupráci s Cross-Border Talks.