Ekonom Jaroslav Ungerman hodnotí vývoj vkladů na účtech obyvatelstva v Česku. Je tento vývoj úspěchem či neušpěchem současné vlády P. Fialy?
Možná, že o úspěchu či naopak o neúspěchu hospodářské politiky v určitém období mohou vypovídat i takové ukazatele – jako je stav depozit obyvatelstva na jeho účtech v bankách. Samozřejmě, že stav depozit je jen jedním z ukazatelů, zda se lidem daří dobře či nikoli. Lidé nemají své peníze jen na bankovních účtech, ale mají je také vázány ve svých životních pojistkách, nakupují si akcie, podílové listy, nemovitosti a někteří dávají přednost tomu nejznámějšímu uchovateli hodnot – zlatu. Ale o tom není k dispozici přesnější statistika.
Naproti tomu o vývoji depozit obyvatelstva v bankách informují statistiky ČNB.
Zaměřme se v první řadě na vývoj depozit mezi koncem roku 2021 a koncem roku 2024, kdy došlo k výraznému vzestupu zůstatků vkladů na účtech obyvatelstva – vzestup o 20 %, což je poměrně hodně. Objem úvěrů poskytnutých bankami obyvatelstvu byl menší – vzestup o 16 % (viz tabulka).
Zde je ovšem třeba dodat, že poskytováním úvěrů obyvatelstvu se zabývají í některé nebankovní instituce, které nejsou pod bližším dohledem centrální banky – zejména pokud jde o výši úroků z poskytovaných úvěrů (a také kontrolu podmínek těchto úvěrů). Přitom většina exekucí vzniká právě z těchto úvěrů, které se poskytují v naprosto neregulovaném prostředí. Proto také faktická zadluženost obyvatelstva bude vyšší – i když objem těchto úvěrů se patrně bude pohybovat kolem 10–20 mld. Jsou to zpravidla krátkodobé úvěry rychle obrátkové.
Jakkoli vypadá zvýšení depozit obyvatelstva v období 2022–2024 relativně velmi příznivě, pak je nutno tento vývoj korigovat o vývoj inflace. Proto je nutné si současně položit i otázku, jaká je kupní síla těchto úspor ve srovnání s rokem 2021.
Inflace spotřebitelských cen – měřeno poměrem konec roku 2021 a konec roku 2024 – dosáhla 27,4 %. Pokud propočteme kupní sílu celkového objemu depozit na cenovou úroveň roku 2021, pak jejich kupní síla by dosáhla 3130 mld. Kč. Byla by tedy nižší než v roce 2021 o 7 %.
K tomu jen malé srovnání. Mezi koncem roku 2018 (stav depozit 2608 mld.) a koncem roku 2021 (stav depozit 3327 mld. Kč) došlo k vzestupu depozit obyvatelstva o 719 mld. Jde sice také o tři roky, ale nesmíme zapomenout, že právě v roce 2020 zde byly ony známé lockdowny, kdy nebylo moc možností nakupovat, a proto došlo k tak ojedinělému vzestupu depozit.
Vzestup spotřebitelských cen v tomto období se dosáhl 12,6 %. Pokud bychom proto promítli tento cenový vzestup do kupní síly depozit ve vztahu k roku 2018, pak by depozita roku 2021 přepočtená do cen roku 2018 představovala 2783 mld., a tedy byla by vyšší o 6,7 %.
Inflace v minulosti snížila kupní sílu depozit, ale jejich kupní síla byla v roce 2021 vyšší než v roce 2018. To je ten rozdíl mezi současností a minulostí, resp. mezi tím, když se provádí alespoň nějaká hospodářská politika a mezi tím, když se slibují nesmysly typu německých mezd za čtyři roky apod.
Ztráta bezmála desetiny kupní síly současných úspor obyvatelstva oproti roku 2021 je především důsledkem nezvládnutí inflačních tlaků současnou vládou, která proti nim nedokázala účinně bojovat a svojí politikou – zejména neschopností zastropovat ceny energií – takový vývoj dopustila.
To je fakt, o kterém se málo mluví. Sice je zde vzestup úspor, resp. depozit na účtech obyvatelstva – o 660 mld., tj. o pětinu. Jde však o inflační peníze. Proto by si obyvatelstvo – i přes tento vzestup – fakticky za tyto úspory koupilo bezmála o desetinu méně než v roce 2021.
Těžko najít výmluvnější doklad neschopnosti této vlády. Kdyby snad někdo toto pokládal za úspěch současné vlády, jak by potom vypadal neúspěch?