V uzbeckém Samarkandu se uskuteční 4. dubna první summit vedoucích představitelů EU a pěti zemí Střední Asie (Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu).
EU bude zastupovat předseda Evropské rady António Costa a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Hostitelem zasedání bude prezident Uzbekistánu Šavkat Mirzijojev.
Summit bude pro EU a Střední Asii klíčovou příležitostí, jak demonstrovat svůj geopolitický zájem na zintenzivnění dvoustranných vztahů a posílení regionální spolupráce.
V této části Eurasie, kterou mnozí v EU dlouho považovali za zapadlou, se Západ znovu začal zajímat od začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022, která narušila dlouholeté hospodářské vztahy a přiměla Evropany přehodnotit své geopolitické postavení.
Klíčovou motivací je však také snaha o zajištění dodávek důležitých nerostných surovin a naléhavá potřeba Evropy diverzifikovat dodávky energie.
Avšak EU možná přichází do Střední Asie pozdě. Čína se o podzemní zdroje svých sousedů zajímá již více než deset let a čínské fimy již vlastní většinu licencí a těžebních lokalit v Kyrgyzstánu a Tádžikistánu. Většina vývozu kritických nerostných surovin z Kazachstánu a Uzbekistánu je v současnosti vyhrazena Pekingu.
Rusko si zase po desetiletí z velké části zajišťovalo své potřeby uranu z tohoto regionu, který Kreml považuje za své strategické „blízké zahraničí“. Region je na Moskvě ekonomicky závislý také v mnoha infrastrukturních projektech.
Na druhou stranu, sháňka po kritických kovech ve Střední Asii nezůstala bez povšimnutí dalších nových účastníků, jako jsou Spojené státy, Kanada a Jižní Korea, které nedávno podepsaly významné dohody s Kazachstánem a Uzbekistánem.
„Navzdory hezkým slovům se Evropská unie ve Střední Asii podílí pouze na dvou nebo třech projektech. To je velmi málo a velmi pomalu, přestože s těmito vládami komunikuje již desítky let,“ řekl Roman Vakulčuk, výzkumný pracovník Norského institutu pro mezinárodní záležitosti.
Psali jsme: