Stále nové trasy, stále rychlejší vlaky: zbytek světa vypadá proti čínské vysokorychlostní síti staře.
Čína má již nyní nejdelší síť vysokorychlostních vlaků na světě – se svými 48 000 kilometry je více než dvakrát delší než síť všech ostatních zemí dohromady. A stále se rozrůstá.
Cestující z Pekingu do Šanghaje potřebuje na překonání 1300 kilometrů jen asi čtyři a půl hodiny – na této trase se železnice už dostala před leteckou dopravu. Jen za loňský rok využilo rychlovlaky mezi oběma metropolemi 52 milionů cestujících, zatímco letadlem cestovalo necelých devět milionů lidí. Není to žádné překvapení: vysokorychlostní vlaky lákají nejen svojí rychlostí, ale i čistotou, pohodlím a stabilním připojením k WLAN, které umožňuje obchodníkům být produktivní i během cesty. Velkým bonusem je i přímé spojení mezi centry měst, bez nutnosti přesedat na metro z letiště. A jako třešnička na dortu – čínské vlaky jsou známé svou mimořádnou přesností.
Objevuje se však i kritika. Ekonomický geograf Lu Dadao z prestižní Čínské akademie věd již delší dobu poukazuje na to, že Čína buduje více vysokorychlostních tratí, než je skutečně nutné. Podle něj tvoří vysokorychlostní vlaky „jen malou část celkového objemu cestujících v Číně“. Většina obyvatelstva využívá pomalejší (a odpovídajícím způsobem levnější) vlakové spoje nebo soukromá vozidla.
Psali jsme: