Politolog Petr Drulák píše o dronovém incidentu ve vzdušném prostoru Polska. Jak incident hodnotit a jaké důsledky vyvodit?
Minulý týden přinesl závažný incident, který hrozil rozšířit ukrajinské bojiště směrem do střední Evropy. Ruské drony pronikly z Běloruska a Ukrajiny nad Polsko tedy do vzdušného prostoru NATO. Protivzdušná obrana svým způsobem zafungovala. Ale jak už tomu u takových útoků bývá, obrana stihačkami a raketami vyšla na stonásobky ceny samotných dronů, což v případě dronů bez náloží vychází nejen draho, ale přináší vedlejší škody. Zničenou střechu na široce publikované fotce způsobila právě raketa protivzdušné obrany.
To však nic nemění na závažnosti situace. Drony umí zabíjet a ničit, Ukrajina je místem ruských vojenských operací a evropští představitelé nás připravují na válku s Ruskem. K incidentu navíc došlo ve dnech, kdy končila cvičení desítek tisíců vojáků NATO v Polsku a Pobaltí a začínalo srovnatelně rozsáhlé rusko-běloruské cvičení Zapad 2025 v Bělorusku.
Incident naštěstí nebyl příslovečnou jiskřičkou, která rozpoutá požár. Ale pokud ho nemá záhy zapálit jiná jiskřička, je třeba si ujasnit, k čemu vlastně došlo. V seriózní debatě se objevují tři možnosti: evropská o ruském testování, americká o nehodě a ruská o ukrajinské akce pod falešnou vlajkou. Nezúčastněný pozorovatel nemůže žádnou zcela vyloučit, ale může jim přiřadit různé míry pravděpodobnosti.
Naopak lze vyloučit verzi ukrajinskou, že se jednalo o ruský útok. V NATO nejspíše rychle došli k závěru, ten by vypadal jinak. Samotní Poláci reagovali svoláním NATO podle článku 4, tedy ke konzultacím v případě ohrožení členského státu, a nikoliv podle článku 5, kdy už se jedná o vojenských opatřeních při útoku na členský stát.
Ve Varšavě prohlásili, že Rusko svými drony testovalo reakci NATO, což se sice nerovná útoku, ale i tak představuje nepřátelský krok. K tomu se hlásí i většina evropských podporovatelů války na Ukrajině. Ačkoliv rivalové se tímto způsobem často testují, není tato verze příliš pravděpodobná.
Putin se s Trumpem na Aljašce očividně dohodl na některých věcech směřujících k ukončení konfliktu, nemá proto zájem provokovat evropské jestřáby a tím nahrávat svým odpůrcům v Trumpově okolí. O kvalitě vzájemných vztahů svědčí přítomnost amerických vojenských pozorovatelů na zmíněném cvičení Zapad 2025 pár dní po incidentu. Pokud by Moskva skutečně NATO testovala, koordinovala by se svým běloruským chráněncem. Ale Bělorusové jinak nepřátelské Poláky před drony varovali a pět jich dokonce sami sestřelili! Navíc z reakce Moskvy bylo vidět, že ji samotnou událost zaskočila, Polsku dokonce nabídla pomoc při vyšetřování. Samozřejmě nelze vyloučit, že se Putin i Lukašenko odchýlili od své obvyklé racionality, ale pravděpodobné to není.
Nešlo tedy o nehodu, při níž bezprizorní drony do Polska prostě zabloudily? To říká prezident Trump. Dokonce si tím vysloužil kritiku polského ministra zahraničí Sikorského, který trvá na ruské provokaci. Vzhledem k počtu dronů, které Rusko pravidelně vysílá k útokům na Ukrajinu, při posledním velkém útoku jich najednou letělo čtyři sta, se dá očekávat, že nad některými ztratí operátoři čas od času kontrolu. Pravděpodobnost je o to větší, že Ukrajina disponuje prostředky radioelektronického boje, které dokáží rušit navigaci.
Proti mluví dvě skutečnosti: počet dronů a jejich dolet. Dronů do Polska mířilo celkem devatenáct, což je na verzi bloudících dronů trochu moc. A především technické parametry, dolet 700 km, jim neumožňují doletět až do Polska. Opět nelze vyloučit technické inovace či souhru zvláštních atmosférických a jiných podmínek, které by k takové nehodě mohly vést. Pokud by nebyla žádná další interpretace, bylo by snad i rozumné zůstat u této možnosti s tím, že občas dochází i k nepravděpodobným událostem.
Ale co když drony vyslala pod falešnou vlajkou Ukrajina, aby rozšířila konflikt, v němž neustále ztrácí? To naznačuje Moskva. Bezpečnostní analytik Jaroslav Štefec shrnuje hlavní argumenty. S informací o útoku přicházejí zdroje ukrajinské, nikoliv polské. Prezident Zelenský od počátku mluví o 19 dronech, což je počet vyslaných. Jak ho znal, když do Polska po běloruském zásahu jich doletělo jen 14? Ukrajina navíc tlačila na Polsko, aby upustilo od analýzy řídících systémů nalezených dronů. Ta by totiž ukázala, odkud byly vypuštěny a kam směřovaly. Scott Ritter soudí, že Ukrajinci využili radioelektronického systému Pokrova, aby nad ruskými drony převzali kontrolu a přesměrovali je na Polsko. Vzhledem k omezeném doletu by bylo pravděpodobnější, že by Ukrajinci na svém území řadu ruských dronů posbírali a sami pak vyslali.
Ani verze o ukrajinské operaci pod falešnou vlajkou není jistá, je jen pravděpodobnější než ostatní, byť přichází z Moskvy. Neopírá se o nějakou nepravděpodobnou souhru událostí a Ukrajina má k podobné operaci schopnosti i motivaci; už před třemi lety poslala do Polska raketu a snažila se svět přesvědčit, že jde o ruský útok. Pokud by byla pravdivá, znamenalo by to, že pro Evropu je větší hrozbou přítel Zelenský než nepřítel Putin.
Článek vyšel původně v časopise Štandard. Publikujeme se svolením. Text není určen k šíření na další weby!