Čína dováží až pětinu své ropy z Íránu a dalších 4 až 5 % z Venezuely, často prostřednictvím tajných kanálů, aby se vyhnula sankcím Spojených států – nebo alespoň tak tomu bylo před nedávnými narušeními.
Americké zásahy proti venezuelským tankerům a cla na obchod s Íránem způsobily krátkodobý růst cen ropy a vyvolaly otázku, zda může Čína výpadky nahradit vlastní produkcí. Domácí těžba však roste jen omezeně, protože nové vrty nedokážou kompenzovat pokles na stárnoucích ropných polích, a navzdory obrovským investicím zůstává produkce v podstatě stabilní, upozornil web Deutsche Welle.
Vzhledem k tomu, že domácí produkce nabízí jen malý prostor pro růst, Peking se více spoléhá na ropné rezervy. Od konce roku 2023 čínští politici výrazně urychlili rozšiřování a doplňování nouzových zásob, známých jako strategické ropné rezervy. K tomuto kroku přispěly rostoucí geopolitické napětí po plnohodnotné invazi Ruska na Ukrajinu a globální nárůst cen energií. Země má nyní zásoby na 110 dní a plánuje je zvýšit až na 180 dní.
Dlouhodobou strategii energetické bezpečnosti však Peking staví na rychlé elektrifikaci a masivním rozvoji obnovitelných zdrojů. Spotřeba ropy v dopravě už dosáhla vrcholu, protože elektromobily tvoří více než polovinu nových prodejů a velká města přešla na elektrické autobusy. Čína zároveň rekordně rozšiřuje solární a větrnou energetiku, která v posledních letech roste o stovky gigawattů ročně. Tyto kroky sice nenahradí dovoz ropy úplně, ale výrazně snižují dopady případných narušení dodávek.
V nadcházejícím pětiletém plánu se očekává další podpora domácí těžby, elektrifikace a obnovitelných zdrojů, protože jejich kombinace může postupně nahradit velkou část fosilních paliv v průmyslu, dopravě i energetice.
Celý článek si můžete přečíst zde.
Psali jsme: