Na světě je celkem 24 námořních úžin, potenciálních globálních chokepointů. Každý z nich je vystaven kombinaci geopolitických rizik, klimatických změn, pirátství, nehod či přírodních katastrof.
Článek autorů expertů na dopravu, Gokcaye Balciho a Ebru Surucu-Balci vysvětluje, jak je současná krize v Hormuzském průlivu připomínkou extrémní zranitelnosti celého globálního obchodu. Írán kvůli probíhajícímu konfliktu fakticky uzavřel průliv a útočí na lodě, které se jej pokoušejí proplout. To vyvolalo prudký růst cen ropy a narušilo přepravu celé škály komodit. Autoři upozorňují, že světový obchod je závislý na několika málo úzkých námořních trasách, jejichž narušení může mít okamžité globální dopady.
Prvním a nejkritičtějším chokepointem je právě Hormuzský průliv, kterým procházejí téměř dvě pětiny světového námořního obchodu s ropou a téměř pětina s plynem. Neexistuje pro něj žádná reálná alternativa, a proto má jeho uzavření bezprecedentní dopady nejen na energetiku, ale i na ceny potravin a další zboží.
Druhým klíčovým místem je Suezský průplav, který zkracuje cestu mezi Asií a Evropou. Přestože je dobře chráněn, je zranitelný nepřímými hrozbami – zejména útoky Húsíů v oblasti Bab al‑Mandabu, které v minulých letech dramaticky snížily provoz a donutily lodě obeplouvat Afriku.
Panamský průplav, třetí z uvedených, je zásadní zejména pro americký obchod. Jeho slabinou jsou klimatické změny – dlouhá období sucha v letech 2023–2024 omezila kapacitu kanálu – a také geopolitické napětí, například spory kolem čínského provozovatele některých přístavů.
Čtvrtým chokepointem je Malacký průliv, nejrušnější lodní trasa světa a hlavní tepna pro energetické dovozy Číny, Japonska a Jižní Koreje. Kromě pirátství jej ohrožují především geopolitické třenice mezi Čínou, USA a Indií a také přírodní katastrofy, jak ukázalo tsunami v roce 2004.
Pátým kritickým místem jsou turecké úžiny Bospor a Dardanely, jediná námořní spojnice mezi Černým a Středozemním mořem. Přestože představují jen malý podíl světového obchodu, jsou klíčové pro vývoz obilí z Ukrajiny, Ruska a Rumunska. Jejich provoz je komplikovaný úzkým profilem, hustým provozem i geopolitickými omezeními vyplývajícími z Montreuxské úmluvy.
Autoři zdůrazňují, že těchto pět tras je jen částí širší sítě celkem 24 námořních úžin, potenciálních globálních chokepointů. Každý z nich je vystaven kombinaci geopolitických rizik, klimatických změn, pirátství, nehod či přírodních katastrof. Současná krize v Hormuzu tak ukazuje, jak křehká je infrastruktura, na níž stojí světový obchod.
Psali jsme:
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.