Solární energie dnes roste rychleji než jakýkoli jiný zdroj energie a její rozvoj výrazně překonává dřívější očekávání.
Díky prudkému poklesu cen se z původně drahé a okrajové technologie stala klíčová součást globální energetické transformace. Celosvětová kapacita vzrostla z 228 GW v roce 2015 na 2 900 GW v roce 2025 a při současném tempu by mohla do roku 2030 dosáhnout 9 000 GW, což by pokrylo více než pětinu světové poptávky po energii.
Největším světovým lídrem je Čína, která má přibližně 1 300 GW instalovaného výkonu a vyrábí přes 80 % všech solárních panelů. Solární energie zde tvoří 11 % výroby elektřiny a přispěla k výraznému poklesu podílu uhlí. Evropská unie je druhá s kapacitou 406 GW a solární energie v ní pokrývá 13 % spotřeby elektřiny, přičemž největší podíl mají Řecko, Kypr, Španělsko a Maďarsko. Spojené státy jsou třetí s 267 GW a solární energie zde vzrostla z 1 % na 8 % spotřeby, i když země zůstává silně závislá na fosilních palivech.
Indie, Japonsko a Brazílie rovněž rychle rozšiřují své solární kapacity, přičemž Brazílie získává 88 % své energie z obnovitelných zdrojů. Výrazný růst zaznamenaly i země jako Pákistán a Jižní Afrika. Solární energie je navíc stále levnější – ceny panelů klesly o 90 % a v mnoha regionech je solární elektřina nejlevnější dostupnou energií.
V roce 2024 tvořila solární energie 72 % veškerých nově připojených elektráren. Prognózy růst solárního sektoru dlouhodobě podceňovaly a odborníci dnes předpokládají, že se solární energie stane dominantním světovým zdrojem. Podle některých modelů by mohla v budoucnu pokrývat až tři čtvrtiny globální energetické potřeby.