Dvojí klíčové volby v Brazílii a v Srbsku přinesly dvě velmi odlišná historická vítězství.
Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva obhájil svůj mandát a ve druhém kole prezidentských voleb porazil pravicového senátora Flavia Bolsonara. Podle brazilského volebního soudu získal Lula více než 51 % hlasů, zatímco jeho soupeř přibližně 48 %. Rozdíl mezi kandidáty činil přes čtyři miliony hlasů.
Lula ve svém vítězném projevu zdůraznil obranu demokracie a připustil, že prosazování svého programu nebude snadné, protože se brazilský parlament posunul více doprava. Přesto slíbil spolupráci s Kongresem a poděkoval voličům za podporu demokratických institucí.
Spory o regulérnost voleb
Protikandidát a senátor Flavio Bolsonaro výsledky bezprostředně neuznal. Kritizoval rozhodnutí Nejvyššího soudu prodloužit hlasování o dvě hodiny kvůli problémům způsobeným počasím a dopravou a oznámil, že se bude snažit výsledek soudně napadnout.
Volby provázely spory o průběh hlasování. Objevila se obvinění z omezování veřejné dopravy v některých oblastech, což podle Lulových spojenců mohlo znevýhodnit jeho voliče. Silné deště zároveň zasáhly regiony, kde měl podporu Bolsonaro. Tyto okolnosti vedly k prodloužení volebního dne.
Historické vítězství
Lulovo vítězství přivítala řada levicových politiků v Latinské Americe i ve Spojených státech. Naopak část konzervativních komentátorů a spojenců rodiny Bolsonaro vyjádřila pochybnosti o regulérnost volebního procesu. Lula se po neúspěchu v prvním kole dokázal vrátit do čela kampaně díky důrazu na sociální a ekonomická témata.
Ve svých 80 letech se po inauguraci stane nejstarším brazilským prezidentem v novodobé historii země a zahájí své čtvrté, nepřímo navazující prezidentské období. Lula dosáhl historického politického návratu, ale čeká ho obtížné vládnutí kvůli silné pravicové opozici v parlamentu a očekávaným sporům o legitimitu volebního výsledku.
Studenti porazili Vůčiće
Dlouholetý srbský lídr Aleksandar Vučić uznal porážku v předčasných parlamentních volbách, které se konaly v neděli. Zvítězilo studentské hnutí sdružené kolem kandidátky Studenstský list, které vzniklo z protestů proti vládě a podle předběžných výsledků získalo výrazně více mandátů než Vučićova Srbská pokroková strana.
Studentské protesty začaly po tragédii v listopadu 2024, kdy se ve městě Novi Sad zřítil přístřešek na nádraží a zahynulo šestnáct lidí. Z původního požadavku na vyšetření neštěstí se postupně vyvinul širší společenský hnutí kritizující korupci, politizaci státních institucí a omezování občanských práv. Protestní iniciativa se nakonec proměnila v politickou platformu, která vstoupila do voleb.
Nespokojenost hlavním motorem změn
Vučić má za sebou bohatou politickou kariéru. Nejprve působil v ultranacionalistické Srbské radikální straně. Později spoluzaložil Srbskou pokrokovou stranu a postupně se stal premiérem i prezidentem Srbska. Přestože se prezentoval jako pragmatický politik schopný vyvažovat vztahy s Evropskou unií, Ruskem, Čínou a v posledních letech i Izraelem, čelil dlouhodobé kritice za koncentraci moci, tlak na média a oslabování institucí
Za Vučićovy vlády došlo k výraznému ekonomickému růstu. Klesla nezaměstnanost, vzrostly zahraniční investice a země vybudovala novou dopravní infrastrukturu. Kritici však namítají, že růst ekonomiky nezlepšil životní úroveň všech obyvatel a že zůstaly problémy spojené s rostoucími životními náklady a veřejným dluhem.
Volební výsledek je vyústění dlouhodobé nespokojenosti veřejnosti. Studentské hnutí dokázalo proměnit občanský protest v politickou sílu a nabídnout alternativu k systému, který byl po mnoho let spojen především s osobou Vučiće.