ČSÚ. Pokračující dobrou situaci na tuzemském trhu práce dokladují výsledky všech používaných statistik, informuje Český statistický úřad. Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS) v domácnostech přineslo za 3. čtvrtletí 2017 další rekord v míře zaměstnanosti a pokles nezaměstnanosti na historicky nejnižší úroveň. Tomu odpovídá i vyšší tempo růstu výdělků, když průměrná mzda meziročně vzrostla o 6,8 %. Výsledky podnikových statistik ČSÚ ukázaly ve 3. čtvrtletí 2017 také významný nárůst evidenčního počtu zaměstnanců o 2,0 %.
Výsledky výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) ukazují setrvalý růst celkové zaměstnanosti, a to již od roku 2012. Samotné 3. čtvrtletí 2017 přineslo další rekordní míru zaměstnanosti 74,1 % ve věkové skupině 15–64 let. Nárůst poptávky podniků po pracovní síle je silný – počet volných pracovních míst hlášených na úřady práce dosáhl na konci října 2017 hodnoty 209,9 tis., což je maximum za celou dobu této evidence.
Z hlediska mezd je letošek obdobím dynamického růstu. Průměrná mzda (29 050 Kč) nominálně vzrostla ve 3. čtvrtletí 2017 o 6,8 %, což je nejvíce za toto roční období od 2008.
Reálné mzdy od počátku roku 2014 až do 3. čtvrtletí 2016 takřka kopírovaly vývoj nominálních mezd, protože inflace (index spotřebitelských cen) se pohybovala jen na cca půlprocentní úrovni, a docházelo tak k rychlému zvyšování reálné kupní síly mezd i za slabšího nominálního růstu. S příchodem tohoto roku tento trend již rozhodně neplatí, růst cen překonává inflační cíl ČNB (2 %) a vývoj nominálních a reálných mezd se tak začíná výrazněji odlišovat. V samotném 3. čtvrtletí 2017 dosáhla inflace 2,5 %, mzdy se tak meziročně reálně zvýšily o 4,2 %.
Rychlá informace za 3. čtvrtletí 2017 obsahuje také údaj o mzdovém mediánu (M), který je vypočtený z matematického modelu distribuce výdělků a ukazuje mzdu prostředního zaměstnance, tedy běžnou mzdovou úroveň; zároveň byly vypočteny také krajní decily. Ve 3. čtvrtletí 2017 byl medián 25 181 Kč, o 1 673 Kč (tj. o 7,1 %) vyšší než ve stejném období předchozího roku. Mzdové rozpětí se meziročně poněkud zúžilo, přesto zůstalo značně široké: desetina zaměstnanců s nejnižšími mzdami pobírala výdělky pod hranicí 12 170 Kč (dolní decil D1), opačná desetina měla naopak mzdy nad hranicí 45 740 Kč (horní decil D9).