Vladimír Kolman vzpomíná na výročí narození jednoho z nejvýznamnějších ekonomů druhé poloviny 20. století Františka Vencovského.
Před 95 lety, dne 12. ledna 1923, se narodil v obci Úsobí u Havlíčkova Brodu jeden z nejvýznamnějších českých ekonomů druhé poloviny dvacátého a počátku jedenadvacátého století, pan profesor doktor František Vencovský. Vystudoval právnickou fakultu University Karlovy v Praze, kde byl žákem jiného vynikajícího českého ekonoma, dlouholetého prvorepublikového ministra financí a jednoho ze zakladatelů Národní banky československé, profesora Karla Engliše. Jeho teoretické koncepce, zejména v oblasti měnové politiky pak dále rozpracovával. Studium právnické fakulty ukončil v roce 1949.
Profesně spojil téměř celý svůj život s českým centrálním bankovnictvím. Po několika letech působení na krajské správě České národní banky v Českých Budějovicích byl v roce 1970 přeložen do ústředí v Praze, kde jako vynikající znalec měnové teorie působil desítky let v pozici poradce nejprve předsedy Státní banky československé a poté guvernéra České národní banky.
Profesor Vencovský se neomezoval pouze na praktickou činnost, rozsáhlá byla také jeho vědecká práce, publikační a rovněž pedagogická aktivita. Jak již bylo uvedené výše, zabýval se ve svém výzkumu zejména měnovou teorií, kde navazoval na svého učitele prof. Engliše. V centru jeho pozornosti byla ale i měnová historie českých zemí a vývoj bankovního systému na českém území. Ve své práci se neomezoval jenom na pouhý popis historických událostí, ale podrobně analyzoval podmínky a faktory, které vývoj zkoumaných oblastí určovaly nebo ovlivňovaly.
Kromě řady článků a studií publikovaných v odborných časopisech zpracoval několik zásadních publikací, které svým významem přesahují období svého vzniku. V této souvislosti lze uvést zejména Dějiny českého ekonomického myšlení z roku 1997, Měnová politika v české historii z roku 1999 a konečně jeho poslední velké dílo – Vzestupy a propady československé koruny vydané v roce 2003. Kromě toho se jako vedoucí autorského kolektivu podílel významnou měrou na vzniku encyklopedie Dějiny bankovnictví v českých zemích, vydané Bankovním institutem v roce 1999.
Profesor Vencovský byl také velmi aktivní jako pedagog. Do roku 1989, kdy mu nebyla umožněna pedagogická činnost mimo práce pro Českou národní banku, působil jako lektor vnitrobankovního vzdělávání. Celé generace pracovníků tehdejší Státní banky československé (včetně autora těchto řádků) s vděčností vzpomínají na jeho svěží a odborně vysoce erudované přednášky. Od roku 1993 začal učit rovněž na Vysoké škole ekonomické v Praze, kde se v témže roce habilitoval a získal titul docenta a v roce 1997 byl jmenován profesorem pro obor finance.
Za svou činnost získal řadu ocenění, z nichž nejvýznamnější bylo vyznamenání Za zásluhy o stát, které mu v roce 2003 udělil prezident republiky Václav Klaus. Život a dílo pana profesora se uzavřely 5. června 2006. Na jeho počest byla v roce 2008 přejmenována největší posluchárna Vysoké školy ekonomické v Praze na Vencovského aulu. Svou prací i dílem zanechal profesor Vencovský dalším generacím bankéřů i akademiků pevný základ, na který mohou tyto generace jak ve své profesionální, tak i vědecké činnosti navazovat.