Na cestě k lithiové ekonomice?

Jiří Guth shrnuje poznatky ohledně možností těžby lithia v České republice. Jak otázku průzkumu a těžby vidí geologové, těžaři, ekologové a další?

Jak naši čtenáři nejspíš vědí, vláda ČR, resp. hnutí ANO2011, nemá (psáno 8. února 2018) úplně jasno v tom, jak pokračovat s průzkumem a přípravou těžby lithia na Cínovci.

Ekologická platforma ČSSD Zvonečník uspořádala 7. února veřejnou debatu s názvem „Lithiová ekonomika: co z toho skutečně můžeme mít?“

Kromě panelistů (jsou vyjmenováni dále) bylo přítomno několik desítek účastníků, na poměry Lidového domu i dosti mladých, a mezi nimi například senátor Kos, bývalý poslanec Aubrecht (mj. Ropák roku 2005) a představitelka tripartity ústeckého kraje.

Na úvod shrňme to hlavní, co o celé záležitosti víme, případně co si myslíme (za plurálem se skrývají diskuse s Ilonou Švihlíkovou, které tímto děkuji):

Po převratu v roce 1989 postupně převládlo v ČR odborné mínění, že s výjimkou velmi sporného zlata a uranu tu už víceméně nejsou těžitelné rudy. Spolu s privatizační ideologií to byly dva hlavní důvody, proč byl zrušen a privatizován státní geologický průzkum, který byl do té doby na vysoké úrovni.
Podobně to bylo se samotnou těžbou rud, jen státní podnik Diamo pokračoval v těžbě uranu v Rožné (okr. Žďár nad Sázavou). Těžba v tomto posledním uranovém dole v Evropské unii ovšem skončila – po několika letech ztrátového, dotovaného provozu – v dubnu loňského roku.
Na Cínovci jsou asi 2 % (s pokračujícími zahraničními průzkumy ten podíl klesá) světových zdrojů (nikoliv „zásob“, ty musejí být ověřené) lithia. V lokalitě je také významné množství dalších kovů, zejména rubidia.
Z výše uvedených důvodů nebylo vcelku nic divného na tom, že Ministerstvo životního prostředí vydalo, resp. prodloužilo potřebná povolení k průzkumu ložisek na Cínovci soukromé firmě Geomet (první povolení v roce 2010). Tu posléze koupila trochu podezřelá (co do vlastnické struktury) firma European Metals Holdings (EMH) se sídlem v australském Perthu, veřejně obchodovatelná společnost na australské a londýnské burze.
Krátce před loňskými volbami do sněmovny uzavřela EMH s ministerstvem průmyslu a obchodu memorandum o spolupráci. Jsme přesvědčeni, že firma EMH si tím chtěla pojistit své záměry před případnou změnou vlády. Formulace v memorandu by mohly být oporou pro případnou mezinárodní arbitráž proti ČR. Memorandum sice také obsahuje deklaraci snahy o zpracování vytěženého lithia v ČR, ta ovšem nijak vymahatelná není.
V příslušném nařízení vlády je pro lithium stanoven směšně nízký poplatek za vydobytý nerost.
Řádově víc než poplatky za těžbu (podle zmíněného nařízení v celkové výši asi 42 mil. Kč, ale má smysl uvažovat o několikanásobku, viz také dále) by státu mohlo přinést zpracování lithia, ale je těžké to zajistit. Snad nějak prostřednictvím státního nebo spíše společného podniku. Podle kalkulací Geometu by celkový výnos mohl být ASI 740 mld. Kč, převážně z DPH při výrobě baterií.

Na zvonečníkovém semináři zaznělo v úvodních příspěvcích panelistů mj. následující:

Karel Breiter, Geologický ústav AV ČR

Lithium je v zemské kůře jako celku obsaženo v koncentraci asi 2g/t (tj. 0, 0002 %), solanky ho obsahují do 0,1 % a pegmatity (vyvřeliny) do 1 %. Granity čili zhruba řečeno žuly z variského období, které jsou například v Krušných horách, mají lithium v koncentraci až 2 %; minerály v nich obsažené, např. zinnwaldit pak v koncentraci 2-6 %.

V Krušných horách je lithium nejvíc na Teplicku (čtyřicetikilometrová tzv. teplická kaldera vč. Cínovce, a to i ze saské strany – asi jedna třetina) a na Karlovarsku, resp. ve Slavkovském lese (Krásno, H. Slavkov).

Na Cínovci se už od 14. století těžil cín, později i skandia a wolfram. Lithium jen okrajově pro využití v pyrotechnice, sklářství a výrobě speciální keramiky. Potenciálně ale i pro jaderné zbraně a proto je to ložisku poměrně dobře prozkoumáno. Je tam asi 30 vrtů, vč. výjimečného strukturního vrtu asi 1600 m hlubokého, který mj. potvrdil, že hlavní výskyt lithia je do zhruba 200 m. Důl byl uzavřen v roce 1991.

Jaromír Starý, Česká geologická služba

Lithium je měkký lehký (ze všech nejlehčí) kov, velmi vodivý pro teplo i elektřinu. Dnes se využívá asi z jedné třetiny na výrobu baterií, ale také například v metalurgii, jako mazadla (lithné mýdlo) a pokud jde o keramiku, tak například na zubní náhrady a implantáty a také například na indukční varné desky. V roce 2016 se vytěžilo asi 36 000 tun lithia, ověřené zásoby jsou hlavně v solankách (Chile, Čína a Austrálie, geologicky výjimečný je sediment jadarit v Srbsku, asi 1,8 % Li).

Petr Welser, Geomet

Využití lithia v bateriích roste a v nejbližších letech poroste, v každém elektromobilu je kolem 50 kg Li₂CO₃ (uhličitanu lithného). Na Cínovci jsou tři dílčí ložiska. Vloni byla zpracovaná předběžná studie proveditelnosti, studie jako taková by měla být dokončena s menším zpožděním letos v září. Je plánováno během 21 let vytěžit asi 38 ze 660 na Cínovci odhadovaných Mt (miliónů tun) rudy. Úprava zahrnuje drcení, několikanásobné mletí, gravitační a magnetické separaci, flotaci aj. Roční produkce by měla být asi 21 000 tun Li₂CO₃. Je ovšem možné, že během 10 let budou vyvinuty baterie bez lithia. Když budeme pokračovat ve smyslu memoranda, stát neponese žádné (podnikatelské) riziko a vedle nepodstatného výnosu poplatku z vydobytých nerostů (odbočka: kdyby se měl nějak moc zvyšovat, těžba se nevyplatí) má vyhlídku na více než 700 miliard Kč na daních ze zpracování vytěženého lithia.

Jan Rovenský, Greenpeace

Projekt jako takový podporuji jako konverzi hnědouhelného hornictví v Podkrušnohoří, ale slibované výnosy pro stát jsou velmi nejisté. Nikdo, ani memorandum, nemůže zaručit, že bude v ČR továrna na baterie. Stejně dobře může být v Německu. Jenom ty poplatky z vydobytého nerostu jsou jisté, byť bizarně nízké – 0,7 % tržní ceny Li₂CO₃. Obvykle jsou zhruba řádově vyšší. Memorandum možné vzniklo v oboustranné dobré víře, ale nic by se nestalo, kdyby se zrušilo. Co vy na to?

Petr Pípal, starosta Dubí

Cínovec je naše městská část. Cínovecká deponie s.r.o. koupila 11 ha „těžebního odpadu“ (písek na pláže?) za 800 000 Kč. Pak se tam zjistilo ložisko, vytěžitelné hornickým způsobem, resp. jakousi separační linkou (na 5-6 let), ale kvůli přísným podmínkám (ochrany životního prostředí) se zatím nic neděje.

Peníze nejsou všechno. S Geometem je od počátku dobrá, otevřená spolupráce, všechny povolení podle zákona dostali. Hledali investory nejdříve prý v ČR, ale žádného nenašli. Město je pro projekt a obyvatelé (zatím) ne proti němu. Důl na Cínovci byl prodán v malé privatizaci, nabyvatel nikdy nezaplatil, technologie byla rozkradena.

Martin Kloz, bývalý poradce předsedy vlády (B. Sobotky)

Náklady na průzkum budou celkem asi 900 mil. Kč, zatím bylo vynaloženo asi 300 mil. Náklady na úpravnu jsou cca 9 mld. Kč. Nelze to zaplatit ze státního rozpočtu, byla by to nedovolená veřejná podpora. Je nutná dohoda s Geometem. Odkup by asi byl za několik miliard.

Stát vlastní Diamo udržuje stará důlní díla na Cínovci, stát také vlastní pozemky v okolí a užitečné informace.

Spěchá to! Na německé straně se má těžit snad od roku 2020, v Jadaru od 2023. Na české straně se původní vyhlídka na zahájení v roce 2022 postupně odsouvá, mj. kvůli volbám a váhání nové vlády.

Rubidium tam je v množství srovnatelném s lithiem (o něco méně), ale není pro něj využití – je tam asi tisícinásobek roční světové spotřeby.

Ještě poznamenejme, že někteří rusožroutští komentátoři od listopadu 2017 naznačovali, že za celou kauzou stojí „proruský server“ Aeronet a že to byla součást údajné ruské snahy o ovlivnění výsledku českých voleb. Ovšem jak vidno výše, můžeme se obejít zcela bez Aeronetu – kauza je zcela reálná. Nejspíš nemá žádné „dobré“ (pro ČR) a jednoduché řešení. Jisto je, že by státní orgány měly prověřit možnost vzniku podniku s významnou státní účastí pro těžbu lithia na Cínovci a aranžmá zajišťující, pokud možno, jeho zpracování v severozápadních Čechách.