S bývalým ministrem zahraničí a předsedou Valného shromáždění OSN Janem Kavanem jsme hovořili na téma jednostranného vyhlášení samostatnosti Kosova, od kterého v těchto dnech uplyne deset let.
!Argument: Jak dnes po deseti letech hodnotíte vznik samostatného státu Kosovo?
Jan Kavan: Hodnotím jej úplně stejně jako před deseti lety, kdy jsem se vyjádřil, že šlo o porušení mezinárodního práva, o porušení rezoluce Rady bezpečnosti OSN č.1244 a o porušení Helsinských dohod. V neposlední řadě šlo o vytvoření velmi nebezpečného precedensu. A to jsem v té době netušil co se stane na Krymu, v Jižní Osetii či v Abcházii.
!A.: Jsou případy Jižní Osetie a Abcházie jen umělé ruské konstrukce, které s Kosovem nijak nesouvisí a jen „kryjí“ ruské zájmy na Kavkaze?
J.K.: Neznám detailně situace v Severní Osetii a v Abcházii a jistě tam má Ruská Federace nezpochybnitelné zájmy. Ovšem ve chvíli, kdy naše vláda uznala jednostranné vyhlášení samostatnosti Kosova, tak jsme tím ztratili jakékoli oprávnění kritizovat vyhlášení samostatnosti Jižní Osetie nebo Abcházie, jejichž představitelé požádali Rusko o vojenskou pomoc proti gruzínské invazi. Rusové samozřejmě vyhověli rychle a rádi, neboť tak prosazovali i vlastní zájmy.
!A.: Hned několik zemí EU (např. Řecko, Španělsko a Slovensko) a také Srbsko a Bosna a Hercegovina samostatnost Kosova neuznávají. Může to být zásadní pro otázku rozšiřování Evropské unie na západní Balkán?
J.K.: Samostatnost Kosova neuznaly z členských států Evropské unie nejen Řecko, Španělsko či Slovensko, ale i Kypr a Rumunsko. Na první pohled je jasné, že společným jmenovatelem těchto zemí je jejich obava ze secesionistických snah národnostních menšin. Španělé se v roce 2008 pravděpodobně nejvíce obávali Basků, ale dnes si nevědí rady, jak reagovat na úsilí Katalánců o vlastní samostatnost. Je nepochybné, že v demokratických volbách vyhrály politické strany, které si nepřejí vládu Madridu nad Barcelonou. Brutální represe španělské policie, která o několik měsíců dříve zbila mírumilovné katalánské voliče, tento proces jen uspíšila. Madrid se však nemusí obávat bombardování vojenskými silami NATO.
Podporuji rozšíření Evropské Unie na západní Balkán. Podporuji vstup Srbska do Evropské Unie. Ovšem EU nemůže vydírat Srbsko podmínkou, že nejdříve musí Srbsko uznat nezávislost Kosova, a tedy takto legitimizovat nelegální odtržení Kosova od Srbska. Priština i Bělehrad by měly vstoupit do EU simultánně, ale na základě vzájemné dohody, a ne nějakých ultimát. Takováto dohoda musí upravit vzájemné vztahy mezi Srbskem a Kosovem tak, aby aspoň částečně vyšla vstříc zájmům obou zemí. Každá z nich něco ztratí a něco získá. Rozhodovat ale musí politici a diplomaté, a ne armády.
Mimochodem vůbec se nedivím autorům Deklarace o nezávislosti Krymu, že do svého textu zahrnuli i odkaz právě na Kosovo, které pro odtržení Krymu vytvořilo precedens. Vlády, které podpořily odtržení Kosova od Srbska se dopouštějí pokrytectví, pokud nechtějí podobně podpořit odtržení Krymu od Ukrajiny. V roce 2008 měla pravdu Poslanecká sněmovna ČR, která vyzvala k dialogu a nalezení vzájemně přijatelného řešení mezi Kosovem a Srbskem, a ne vláda ČR, která v květnu toho roku uznala jednostranné vyhlášení nezávislosti Kosova.
!A.: Když už jsme u otázky dalšího rozšíření EU na západní Balkán, kde by se jednalo vedle Kosova o dalších pět zemí. Je to v dnešním kontextu dobrý nápad? Je Evropská unie připravená na další rozšíření, nebo by se měla před tím zaměřit na vnitřní reformu?
J.K.: Již jsem vyjádřil můj názor, že vítám možnost rozšíření Evropské unie na západní Balkán, pokud nové členské státy splní všechna kodaňská a další kritéria pro vstup. Současně však uznávám, že EU by se stala daleko atraktivnější a silnější, pokud by se dokázala vnitřně zreformovat. Takováto reforma by ovšem měla být radikální změnou, která by učinila EU demokratickou, což znamená, že by tam nemohla činit nejvýznamnější rozhodnutí finanční oligarchie (povětšinou německých a francouzských bankéřů), ale volené orgány. Musela by se významně snížit pravomoc Evropské komise a navýšit pravomoc Evropského parlamentu. Musela by se posílit role národních parlamentů. Musela by se zvýšit transparentnost rozhodování i přísná kontrola korupce či politického nátlaku. Ptali jste se mne ale spíše na Kosovo než na Evropskou unii, neboť to by bylo na delší pojednání.
Ilustrační obrázek: Autor – FidanKolgeci – Own work, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=31072403