Ruský parlament má projednávat návrh zákona o penzijní reformě, který v Rusku budí kontroverze. Zvýšil by věk odchodu do penze o pět let.
Ruská Duma má v červenci dostat k prvnímu čtení zákon o zvýšení věku odchodu do penze. Informoval o tom předseda Dumy Vjačeslav Volodin s tím, aby lidí nevěřili spekulacím o možné podobně reformy. Nicméně právě spekulace znějí vražedně, konstatuje Nězavisimaja Gazeta.
Dosavadní informace totiž naznačují, že se ruská vláda chystá na to, že si u každého mladého pracovníka „vezme“ přibližně 1 milion rublů. Asi 40 % mladých mužů tak riskuje, že nebude mít nikdy žádnou penzi.
Vláda by měla zákon předložit parlamentu ve čtvrtek. Podle předsedy Dumy Volodina by tak zákon mohl být přijat do konce jarního zasedání, pokud jde o první čtení. Když ale dojde k druhému čtení, pak až během podzimu.
Ruská média nedávno hovořila o tom, že se uvažuje o reformě penzí podle návrhů Alexeje Kudrina, nyní šéfa nejvyššího kontrolního úřadu Ruska a bývalého ministra financí. Zde se argumentuje tím, že v Rusku došlo k nárůstu věku dožití, což by znamenalo, že by Rusové šli do důchodu o pět let později. Ženy ve věku 63 let a muži 65 let. Počítalo se také s tím, že by důchody do roku 2024 byly dvakrát vyšší, než je životní minimum. Důchody by vyrostly ne méně než o jednu třetinu v reálných číslech.
Jenže se zdá, že návrhy se nescházejí s realitou a jsou iluzorní. Pokud se zachová současný věkový limit odchodu na penzi, tak v roce 2034 půjdou do důchodu muži narození v roce 1974 a ženy narozené v roce 1979, ale v případě, že by prošla kudrinovská varianta, tak by v roce 2034 muži museli pracovat ještě pět let a ženy ještě 8 let.
Podle statistik Rosstatu je průměrná penze 13 300 rublů. To tedy znamená, že stát by vzal každému mladému pracovníkovi 1 milion rublů, nebo lépe: stát by nedoplatil každé ženě za osm let 1,3 milionů rublů a muži pak 800 tisíc za pět let. Peníze by se vyplatili občanům, kteří jsou v důchodovém věku nyní.
Takovou reformu bude možné považovat za největší „odejmutí“ peněz u obyvatelstva od 90. let. Tehdy se jednalo hned o několik úderů – hyperinflaci, devalvaci rublu a také monetarizaci podpor a důchodů, která tehdy vyvolala masové protesty.
Kontroverzní reforma je ale stále s otazníky. Vladimír Putin v Přímé linii mluvil o tom, že úkolem vlády je zlepšení situace důchodců a zvýšení jejich příjmů. Ovšem otázkou je, jak a zda se to nestane na úkor zmenšení počtu důchodců navýšením důchodového věku. To ale nebude pro ruskou společnost příliš přitažlivé řešení.
Zdá se také, že pokud vláda půjde touto cestou, tak de facto nepočítá s tím, že by došlo k vyššímu tempu růstu ekonomiky, který by přinesl rozpočtu větší příjmy. Specialisté z Ústavu pro současnou ekonomiku dokonce nedávno sdělili, že zvýšení věku do penze v současných ruských reáliích povede k hospodářskému zpomalení na úrovni 0,5 až 1,5 % v závislosti na cenách ropy a plynu. A hlavním problémem prý bude zvýšení podílu chudých v ekonomice a riziko nárůstu nezaměstnanosti mladých.
Argument o tom, že se Rusové dožívají delšího věku, a tak mají déle pracovat, je podle Dmitrije Žuravleva, ředitele Ústavu regionálního rozvoje, chybný. Reforma se tak nebude dělat pro lidi, ale kvůli deficitu penzijního fondu, dodal.