Itálie přinutila země Evropském unie po nočním maratonu ke kompromisu. Přerozdělování uprchlíků má být jen na dobrovolné bázi.
Rakouský list Kurier obsáhle shrnuje proběhlý summit EU. Itálie přinutila země EU v nočních hodinách ke kompromisu. Rozdělování uprchlíků po EU by mělo probíhat jen na dobrovolné bázi.
Na summitu EU bylo dohodnuto zpřísnění azylové a migrační politiky. Především postižené země jako je Itálie, Řecko a Španělsko by měly dostat odlehčení od uprchlíků ovšem na dobrovolné bázi, jak zní dohoda po nočním maratonském sezení. A vnější hranice EU se posílí.
Až do půl páté ráno trvalo jednání, když Donald Tusk přes Twitter oznámil dohodu. Ta byla mnohokrát ohrožena, především Itálií, která hrozila právem veta, pokud konečně nedojde k akci ve věci rozdělování uprchlíků. Francie pak skousla dobrovolná centra pro uprchlíky uvnitř EU. Z těchto míst mají být uprchlíci dále dobrovolně rozdělováni. Reforma Dublinu neměla šanci na úspěch, takže sázka na dobrovolnost byla tím nejmenším společným jmenovatelem.
Posílení Frontexu, více peněz pro Afriku a kontrolní centra
Prohlášení ze summitu také poprvé obsahuje cíl vybudování uprchlických center v zemích mimo EU. Uprchlíci mají být zachycováni ve Středozemním moři a mají být zpět vraceni do „platforem na zemi“ v severní Africe. Summit rovněž přinesl dohodu na zesílené ochraně vnějších hranic. Frontex musí být do roku 2020 posílen personálně i finančně. A na Afriku se vydá více peněz. Fond pro Afriku se posílí až na 500 milionů eur – tak se o tom hovořilo v kruzích Rady. A také bylo schváleno vyplacení druhé tranše pro Turecko, které za dohodu o zpětném přijímání uprchlíků získává dvakrát tři miliardy eur.
Také byl přijat návrh Malty, za který se postavilo Rakousko, aby lodě neziskových organizací, které zachraňují uprchlíky na moři, byly vykázány z libyjského pobřeží. Bude podpořena libyjská pobřežní stráž tak, aby zachycovala uprchlíky již v libyjských vodách a dopravila je zpět do severní Afriky.
Zachránění migranti by měli být na základě „společného úsilí“ dopraveni do „kontrolních center“, která budou dobrovolně zřízena členskými státy. Tam se má s plnou podporou EU prověřit, jestli se jedná o nelegální migranty, kteří se budou vracet, nebo o ty, kteří potřebují ochranu.
Pro ty, kteří budou mít nárok na azyl, budou platit „solidární princip.“ Mohou se dostat do jiných zemí EU, ale jen když ty budou na dobrovolné bázi souhlasit.
Rakouský kancléř Sebastian Kurz hodnotil závěry pozitivně. Ocenil, že konečně existuje důraz na ochranu vnějších hranic. Shoda je důležitý krok správným směrem. Kurz také řekl, že diskuse byla dlouhá a tvrdá a že existují velmi různé přístupy k migraci. Na povinných kvótách k rozdělování uprchlíků ale nepanovala shoda. A co se dobrovolností týká, tak už dal rakouský premiér najevo, že Rakousko se na rozdělování uprchlíků podílet nebude. Už teď Rakousko přijalo nadproporčně hodně lidí – podstatně více než jiné země. Jde o to proud uprchlíků redukovat, řekl rakouský premiér.
Nakonec byl spokojen i italský premiér Giuseppe Conte. Itálie už není sama, tvrdí Conte. Nejprve totiž právě Itálie závěry summitu kvůli požadavkům v uprchlické otázce blokovala. Itálie je hlavní zemí příchodu přes Středozemní moře a cítila se být opuštěna ostatními zeměmi. Itálie nyní odmítá lodě z Libye s uprchlíky a nechce je nechat vplout do přístavu.
Merkelová optimistická, před Rakouskem je hodně práce
Kancléřka Angela Merkelová byla po dohodě ohledně dalších kroků optimistická. Je sice prý hodně práce, aby bylo možné překlenout různé pohledy, ale dobrá zpráva je, že byl společný text schválen. Vzhledem k plánovaným centrům pro uprchlíky je potřeba najít společnou platformu pro spolupráci s Vysokým komisařem OSN pro uprchlíky, Mezinárodní organizací pro migraci a také s postiženými zeměmi v Africe. Jen tak je možné dosáhnout situace dobré pro všechny, říká Merkelová, když se bude pracovat na partnerství s Afrikou. A zřizování center musí být dle mezinárodního práva.
Co se týče tzv. sekundární migrace, tj. uvnitř Evropy, pak byl dohodnut silnější pořádek a řízení. Je jasné, že musejí být dodržována pravidla a žádný uchazeč o azyl si nemůže prostě vybrat nějakou zemi. Z Azylového balíku je tedy vyjasněno pět ze sedmi témat. Merkelová zdůraznila, že rakouské předsednictví nyní bude mít hodně práce.
Mark Rutte, holandský premiér, hovořil po maratónu jednání o skutečné dohodě 28 zemí. I země východní Evropy a jižní země příchodu se připojily. Jednání byla podle něj extrémně těžká a velmi komplexní. Dohoda ze summitu nyní musí být vypracována. A se zeměmi mimo Evropu musí být dosaženo podobné dohody jako s Tureckem. Dobrovolná centra uprchlíků by měla přispět k tomu, aby azylové šetření proběhlo rychleji. Problém nebyl vyřešen, uvedl Rutte, EU zatím zvládla jen jeden krok. Především tzv. „dobrovolné rozdělování“ uprchlíků musí být ještě rozpracováno.