Řekové se propadají stále hlouběji do chudoby po sedmi letech záchran a reforem

Přečetli jsme: Jeden z obrázků z dnešního Řecka podle reportáže pro agenturu Reuters ukazuje, jak se záchranné balíčky a reformy dotkly života obyčejných Řeků.

Reuters. Reportéři agentury Reuters se zajímali o důsledky záchranných balíčků přímo v terénu.

Řecká důchodkyně Dimitra říká, že si nikdy nepředstavovala život zredukovaný na výdej jídla: trochu rýže, dva balíčky těstovin, balíček cizrny, nějaké datle a krabice mléka na měsíc.

Ve věku 73 let je Dimitra – která sama dříve pomáhala strádajícím v Červeném kříži – v rostoucí skupině Řeků, kteří jen tak tak přežívají. Po sedmi letech záchranných balíčků, kdy do země plynuly miliard eur, se chudoba rozhodně nezlepšuje, naopak se zhoršuje tak, jak nikde jinde v EU.

„Nikdy mě to nenapadlo“, říká, a nechce nám dát své příjmení, protože potravinový příděl je v Řecku stále stigma. „Žila jsem skromně. Nikdy jsem nebyla na dovolené. Nic, nic, nic.“

Nyní více než polovina jejího měsíčního příjmu ve výši 332 eur (asi 8900 Kč) jde na nájem maličkého příbytku v Aténách. A zbytek: účty.

Globální finanční krize a její dopad donutil čtyři země Eurozóny, aby se obrátily na mezinárodní věřitele. Irsko, Portugalsko a Kypr si prošly záchranou, už jsou z toho venku a jejich ekonomiky opět rostou. Ale Řecko, které získalo první záchranný balíček, potřebovalo pak tři celkem.

Záchranné fondy z EU a MMF odvrátily bankrot, ale austerity (tj. škrty) a reformy, které si věřitelé vynutili jako podmínky pro půjčky, změnily recesi v depresi.

Premiér Alexis Tsipras, jehož levicová vláda v průzkumech veřejného mínění zaostává, se snažil těžký úděl Řeků zdůraznit v poslední kole stále pokračujících vyjednávání s věřiteli, kteří blokují zpřístupnění větší pomoci.

„Musíme být opatrní vůči zemi, která byla vydrancována a lidem, kteří udělali a stále dělají ve jménu Evropy mnoho obětí,“ řekl minulý měsíc.

Míra chudoby je alarmující

Mnoha z velkých částek záchranných peněz jsou ale prostě nová forma dluhu, která slouží ke splacení starých půjček. Ale ať už je na vině za kolaps životního standardu kdokoliv, míra chudoby ze statistik Eurostatu je alarmující.

Řecko není nejchudším členem EU, míra chudoby je větší v Bulharsku a Rumunsku. Ale Řecko za nimi na třetím místě příliš nezaostává, Eurostat vykázal, že v roce 2015 bylo 22,2 % populace v situaci vážné materiální deprivace.

A zatímco čísla v postkomunistických státech Balkánu prudce klesly – v případě Rumunska skoro o třetinu, v Řecku se míra chudoby od roku 2008 zdvojnásobila. Celkově za EU se snížila z 8,5 % na 8,1 % za stejné období.

Realita, kterou tyto statistiky popisují, se stane jasnou v místech jako je potravinová banka, provozovaná městem Atény, kde Dimitra dostává své měsíční příděly.

Zde další tucet Řeků vážně čeká s lístkem v ruce, aby dostali svůj podíl. Všichni jsou registrováni jako ti, kteří žijí pod hranicí chudoby asi 370 eur za měsíc (asi 9997 korun).

„Potřeby jsou obrovské,“ říká Eleni Katsouli, úřednice města, která má toto centrum na starosti.

Čísla o potravinové bance, která obsluhuje centrum Athén, ukazují stejný trend na lokální úrovni jako širší data Eurostatu. Asi 11 000 rodin, nebo 26 000 lidí je zde registrováno, nárůst z pouhých 2 500 roku 2012 a 6 000 v roce 2014, uvedla Katsouli. Asi 5 000 z nich jsou děti.

Mnoho poliček a ledniček ve skladu je prázdných. Co rozdají závisí na tom, co sponzoři, což jsou často sami o přežití bojující firmy, mohou darovat.

„Máme strach, protože nevíme, jestli budeme schopni uspokojit potřeby těchto lidí,“ říká Katsouli. „Jsou tu rodiny s malými dětmi a v některé dny pro ně ani nemáme mléko.“

Mezinárodní organizace, včetně OECD, vyzvaly vládu, aby boji s chudobou a nerovností dala prioritu.

Nezaměstnanost spadla z vrcholu 28 % na 23 %, ale zůstává nejvyšší v EU. Od té doby, co začala krize, se ekonomika zmenšila o čtvrtinu a mnoho firem nadobro zavřelo.

Jsou zde naděje, že ekonomika se tento rok vzchopí, ale data z minulého týdne ukázala, že mezi říjnem a listopadem zase spadla po dvou kvartálech růstu.

Zlepšení je daleko

Lepší životní podmínky se zdají být nekonečně daleko. Přes 75 % domácností utrpělo minulý rok významnou ztrátu příjmu, jak ukázal průzkum podnikatelské konfederace GSEVEE. Třetina domácností vykázala alespoň jednoho nezaměstnaného člena a 40 % uvedlo, že musely snížit výdaje na jídlo.

Řecký ombudsman uvedl, že rostoucí počet lidí nemůže zaplatit účty za veřejné služby. V jedné athénské čtvrtí je vývařovna polévek provozovaná pravoslavnou církví, která podává 400 jídel denně ve čtyřech směnách za méně než dvě hodiny.

„Všichni zažíváme těžké časy – celé Řecko,“ říká Eva Agkisalaki, 61 let, bývalá učitelka, která zde dobrovolně pomáhá.

Agkisalaki nesplnila kritéria pro důchod, protože její smlouva skončily, když byl věk odchodu do důchodu zvýšen na 67 let pod záchranným balíčkem a ona už nemohla najít práci. Část důchodu jejího muže, který byl zkrácen na 600 eur z 980 také kvůli reformám požadovanými mezinárodními věřiteli, pomáhá rodinám syna a dcery.

Na oplátku za výpomoc, dostává Agkisalaki příděly z kuchyně, které rozděluje mezi nezaměstnanou dceru a syna.

„Přežíváme“, říká, když prostírá dlouhý dřevěný stůl pro další várku fazolové polévky, chleba, vajíčka, kousku pizzy a jablka. „Prostě jen existujeme. Většina Řeků jen existuje.“

Evangelia Konsta, která dohlíží nad centrem a jejíž firma dodává maso, řekla, že počet lidí, kteří využívají vývařovnu se za dva roky více než zdvojnásobil a že církev také často pomáhá zaplatit lidem jejich účty za elektřinu či vodu.

„Vše se zhoršuje, ne zlepšuje, a to se odráží v potřebách lidí,“ říká Konsta. „Jsou tu lidé, kteří nemají ani euro.“

Po celým Athénách tomuto popisu odpovídá počet lidí, kteří jsou na ulici. Dobrovolníci mají náklaďák s dvěma pračkami a sušičkami a zajíždí do čtvrtí, kde se shromažďují lidé bez domova.

„Vidíte jak stejné tváře, tak i nové,“ říká Fanis Tsona, spoluzakladatele Ithacké mobilní prádelny, když chudobní muži a ženy přinášejí balíky prádla.

Jen málo lidí chová naději na lepší zítřky.

„Myslím, že tu není nikdo, kdo by se nebál budoucnosti,“ říká důchodkyně Dimitra a svírá v ruce svůj plastikový sáček s přídělem jídla.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.