Přístav Čáhbahár bude mimo sankce. Pro USA je lepší dát kvůli Indii výjimku než dovolit Číně, aby ukořistila další významný přístav.
Nejjižnější íránské město a přístav Čáhbahár dostali výjimku ze sankcí. Je to kvůli Indii, která rozvíjí přístav tak, aby vytvořila alternativní trasu vůči rivalovi Pákistánu. Výjimka ze sankcí pomůže i Afghánistánu, píše Asia Times.
Američané jinak výjimky dělají neradi, koneckonců to ukazuje i postoj vůči Kanadě či EU, ale zřejmě právě to, že o přístav projevila zájem Čína, vedlo k udělení výjimky. Indie se obávala, že by o přístav přišla, kdyby se do investic vložila razantněji Čína. Čínský přístup je ovšem pochopitelný, protože Indie za deset let nevybudovala v přístavu téměř nic, kromě medializovaného převezení pár tun pšenice z Indie do Afghánistánu.
Jenže pro Írán je rozvoj přístavu klíčovou věcí, jak strategicky v rámci rivality mezi Indií a Čínou, tak ekonomicky. Pro Írán se jedná také o alternativní trasu, protože jinak musí využívat Perského zálivu. Írán čekal na rozvoj přístavu dlouho a indický malý pokrok ho může motivovat k tomu předat přístav Číně. Čína disponuje jak větším tahem na branku, tak má i více peněz. Čínsko-pákistánský koridor má být kryt 50 mld. dolarů, zatímco Indie si pro Čáhbahár vyhradila jen 500 milionů dolarů.
Ani Írán by ovšem nemusel být z většího angažmá Číny nadšený. Už dnes jí prodává třetinu své ropy, nemluvě o propojenosti v obchodu celkem. Írán by se mohl na Číně prodejem přístavu stát závislý až příliš. Je ovšem otázka, do jaké míry má Írán v těžké sociální a ekonomické situaci na výběr. Čínské angažmá by zase extrémně vynervovalo americké stratégy.
Výjimka, kterou Američané nakonec udělili, může udělat radost indickému premiérovi Modimu, za to, že pěstuje vztahy s USA. Je možné, že Indie o příležitost nakonec přijde, ale výjimka alespoň na chvíli zabrání tomu, aby se k Čáhbaháru dostali Číňané.