Ale nebude jí k tomu stačit jenom volební úspěch. Musí toho „dokázat“ mnohem víc.
Gideon Rachman pro Financial Times píše, že volební úspěch nebude stačit.
Jak dlouho ještě? O tom spekulují společenští vědci od doby dvojitého úderu v podobě Brexitu a zvolení Donalda Trumpa prezidentem. Je to dočasná odchylka, nebo začátek nové éry?
Zdá se, píše Rachman, že vědci se budou dívat na rok 2016 jako na začátek nové éry. Špatná zpráva pro liberály, kteří vyhlížejí konec každým dnem, je, že tyto cykly mohou trvat dosti dlouho, klidně i třicet let.
Ano, řada liberálních médií na Trumpa útočí, ale to může realitu spíše zamlžovat, neboť Trump má řadu obdivovatelů i ve vládnoucích kruzích po celém světě.
Nový prezident Brazílie Jair Messias Bolsonaro určitě patří do klubu jeho fanoušků. Saúdové i Izrael mají určitě větší radost z Trumpa než z Baracka Obamy. Ale do klubu patří i evropští politici. Vlády v Polsku a Maďarsku také vidí Trumpa jako idol, rozhodně více než Evropskou komisi. A do stejné skupiny patří i italský ministr vnitra Matteo Salvini.
Anti-establishmentový impuls je v Evropě stále silný. Projevuje se různými formami, od strany AfD v Německu po Hnutí žlutých vest ve Francii.
Minulé zkušenosti, domnívá se Rachman, ukazují, že když už se populistická vlna vzedme, může vydržet klidně i třicet let.
Jedním z třicetiletých období je to poválečně v letech 1945-1975, období keynesiánské politiky a státu blahobytu, to vše na pozadí studené války.
Další éra začala v Británii a USA, a je spojena s Ronaldem Reaganem a Margareth Thatcherovou, kritici o ní hovoří jako o „neoliberalismu“. I v této éře došlo k významnému posunu, vždyť ve stejné době se k moci v Číně dostal Teng Siao Pching a začal s tržními reformami, o něco později se rozpadl východní blok.
Neoliberální éra taky trvala zhruba třicet let, než se zdiskreditovala finanční krizí z roku 2008, pak několik let nejistoty a zformovalo se nové hnutí – Trump a Brexit v roce 2016.
Ale proč onen třicetiletý cyklus, ptá se Rachman.
Když hnutí či vůdci dosáhnou úspěchu hned na začátku, najdou napodobovatele po celém světě. Často se to „přežene“, jako v případě Reagana, jehož požadavky kulminovaly v rozsáhlé finanční deregulaci, která nakonec vedla ke krizi.
Napodobování už jasně probíhá. Orbán či Bolsonaro jedou podle Trumpa – odmítají globalizaci, obviňují média, že šíří fake news, jdou proti mezinárodním organizacím a proti politické korektnosti.
Tento nový politický styl může být jen začátkem něčeho, co potrvá dekády. Jenže, a tím se liberálové mohou utěšovat, takovéto hnutí potřebuje víc než jen volební úspěch – musí dosáhnout skutečných výsledků. Zlatá poválečná léta byla zlatá, protože se skutečně zvýšil životní standard občanů. Éra Reagana a Thatcherové byla podpořena vítězstvím ve studené válce.
Jenže Brexit je obrovský problém a Trumpova administrativa se topí. A tak je možné, že toto hnutí zanikne hned na začátku.