Přes skepticismus západních vlád vzniknou v EU pravidla bránící prodávat v EU stejné výrobky se značně jiným obsahem.
Český spotřebitel bude už brzy moci nakoupit Coca Colu se stejnými ingrediencemi jako spotřebitel v Německu. Evropští vyjednavači dosáhli dohody ohledně dvojího standartu pro potraviny, který vlády ve střední a ve východní Evropě kritizovaly.
Výrobky každodenní spotřeby jako jsou třeba Coca Cola, rybí prsty Iglo nebo šampón Head and Shoulders musí, až na pár výjimek, obsahovat stejné ingredience v celém bloku EU. Dávat na trh potraviny dvojí kvality bude považováno za „zavádějící“ a pokud k tomu dojde, bude následovat pokuta až v hodnotě 4 % ročního obratu dané firmy.
Jak přiznal zástupce Evropské komise, je to vůbec poprvé, kdy byla dvojí kvalita výrobků uznána. Za její zrušení lobovaly vlády bývalého východního bloku, čelily však odporu na Západě EU, který zpochybňoval, zda je něco takového vůbec nutné.
Nový návrh legislativy definuje výrobek dvojí kvality jako ten, který se značně liší svým složením nebo charakteristikami. Takový výrobek se nesmí v EU prodávat, tedy pokud k tomu nevedou „oprávněné a objektivní faktory“. K těmto faktorům patří například sezónní nedostatek nějaké ingredience nebo národní zákony, které například regulují množství cukru ve výrobcích.
Výrobci přitom dlouhou dobu tvrdili, že dvojí složení výrobků se nijak nepromítá do kvality výrobku. Rozdíly ve složení podle nich měly odrážet rozdílné preference spotřebitelů. Podle nových pravidel nebude argument o jiné chuti spotřebitelů platit.
Společnosti, které budou z oprávněných důvodů nabízet odlišné složení stejného výrobku, o tom budou muset informovat zákazníka. A to tak, aby bylo varování lehce identifikovatelné.
Ovšem návrh zákona obsahuje problémy. Není například jasné, co se skrývá pod pojmem „značné“ rozdíly. Například česká limonáda Sprite obsahuje více umělého sladidla aspartamu než ta německá a španělská spadá složením někam mezi ně.
Podle zdrojů z EU je ale cílem textu především odradit společnosti před těmi nejflagrantnějšími případy zneužití. Národní spotřebitelské úřady budou pak posuzovat případ od případu, zda došlo k porušením. Text dává Bruselu možnost sáhnout i k dalším restrikcím, pokud by tato praxe pokračovala.
Podle návrhu by měl Brusel dva roky monitorovat dopady nových pravidel, pak předloží analýzu Evropskému parlamentu a národním vládám. Zpráva by pak měla být doplněna tam, kde je to nutné, legislativním návrhem.
Má se jednat o kompromis, který byl nutný, aby došlo ke sladění postojů vlád střední a východní Evropy se západními skeptiky jako Německo a Rakousko. Pravidla ještě musí dostat povolení od Evropského parlamentu a Evropské rady, aby byla dokončena.