Inflace, nezaměstnanost, pokles hodnoty pesa a škrty vedou především mladé a vzdělané Argentince k odchodu do zemí svých předků.
Mladí Argentinci stále častěji odcházejí do Evropy v důsledku špatné ekonomiky, inflace, nezaměstnanosti a prudkého poklesu argentinského pesa, napsal ve své reportáži z argentinského Buenos Aires pro agenturu Associated Press Luis Andres Henao. Většina z těch, kdo odcházejí, má od narození dvojí občanství a vrací se do země svých prarodičů. Jak vysvětluje Tomas Ruiz, který se rozhodl pro odjezd do Irska, důvodem je situace v zemi. Život v Argentině byl podle něj spojený s kontinuální frustrací ze života na hraně.
Ruiz vedl kavárnu v Buenos Aires a i se šichtami navíc si stěží vydělal na zaplacení měsíčních účtů, přestože, aby ušetřil na nájmu, bydlel u matky.
Není to poprvé, co se Argentinci „vracejí“ do Evropy, aby utekli před ekonomickou nejistotou. Statisíce jich emigrovalo před hyperinflací na počátku 90. let i před finančním zhroucením v letech 2001 a 2002.
Argentina nyní trpí vysokou inflací a lidé tak ztrácejí kupní sílu. Roční inflace je 50 %, jedna z nejhorších na světě. Prezident Mauricio Macri navíc zrušil celou řadu sociálních dotací, což zvýšilo ceny služeb a veřejné dopravy. Minulý rok ztratilo argentinské peso vůči dolaru více než 50 % hodnoty, takže vláda musela požádat u MMF o rekordní půjčku v hodnotě 56 miliard dolarů.
Macriho vláda také v rámci politiky škrtů propustila řadu státních zaměstnanců a omezila financování vědy a kultury. Podle kritiků tento stav podporuje emigraci včetně odlivu mozků.
Neexistuje oficiální statistika o počtu (převážně mladých) Argentinců odcházejících do Evropy, Argentinci nemají povinnost stát o odchodu informovat. Odborníci se ale domnívají, že se jedná o značný nárůst, který je podobný vývoji před 17 lety, kdy Argentina zbankrotovala a miliony lidí skončily v chudobě. 20 % lidí tehdy nemělo práci a mnoho z nich dokonce trpělo hladem v zemi, která patří k světovým producentům hovězího masa, sóji a obilí. V té době podle Ariela Gonzaleze z Katolické univerzity Argentiny odešlo 800 tisíc lidí.
Jako důvod, proč se v květnu stěhuje do Francie, uvedl právník Manuel Miglioranza ekonomickou situaci. Miglioranza sice nemá francouzské občanství, ale využil možnosti dočasného pracovního povolení, které vyplývá ze smluv mezi Argentinou a Francií.
Paradoxní je, že Argentina přijala v 19. století miliony Evropanů, kteří sem utíkali před hladem, chudobou, náboženským pronásledováním a válkou, a Argentina na to byla vždy hrdá.
Ve 20. století patřila díky své pracovní síle a zemědělské produkci mezi nejbohatší země světa a také nejvíce europeizované země v kontextu Latinské Ameriky. Jenže špatné řízení ekonomiky a snížení cen za zemědělské výrobky vedlo k cyklickým propadům a boomům v posledních dekádách.
Španělsko například rozjelo program, který uděluje tříměsíční pracovní povolení pro Argentince bez španělských pasů. V případě že si najdou v zemi práci, mohou požádat o španělské občanství a přivést si do Španělska rodinu. Ve Španělsku se registrovalo v polovině roku 2018 celkem 76 328 Argentinců.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.