Zatímco vyspělý svět odstupuje od stavby přehrad a mnohé z nich likviduje, na Balkáně se plánuje přehradní cunami, které ohrožuje místní přírodu.
Řeka Vjosa, která teče z Řecka do Albánie a táhne se asi 250 km, patří k posledním divokým řekám v Evropě, píše reportáž agentury Associated Press. Otázkou je, na jak dlouho. Albánská vláda má v plánu na řece postavit novou vodní přehradu – respektive celkem 8 přehrad po celém toku. Ty by měly zemi zajistit zdroj elektrické energie v době boomu vodních elektráren hlavně v rozvojovém světě. Jenom na Balkáně se projektuje na 2800 takových děl, což albánský ekolog Olsi Nika označuje za „přehradní cunami “.
Vodní energii mnozí považují za spolehlivý, levný a také ekologický zdroj energie. Měla by pomoci při snižování spotřeby uhlovodíků a v boji s klimatickou změnou. Kritici ale nesouhlasí a považují takové pozitivní chápání vodní energie za přehnané – navíc ve srovnání se škodami, které přehradní díla přinášejí.
Význam řek v přírodě a pro člověka
Řeky jsou klíčovou součástí globálního vodního cyklu, jsou přírodními žilami, které přinášejí energii a výživu pro celé krajiny, poskytují vodu k pití, produkci potravin a pro průmysl. Také slouží jako dopravní tepny. Žije v nich bohatství ryb, v jejich okolí nebo na řekách žijí také ptáci a savci, pro které jsou ryby zdrojem potravy.
Přehrady narušují tok řek a tím i život řeky. Ne všude se osvědčuje stavba tunelů a obchvatů kolem přehrad, příkladem je například řeka Amazonka. Přehrady blokují přirozený tok vody a sedimentaci, což může vést k teplotním změnám. To potom vede k chemickým změnám. Výsledkem je, že řeka je „vyhladověna“ a její obyvatelé často vymizí, řekl k tomu ekolog Julian Olden, který studuje přehrady v Brazílii, Austrálii a v USA.
Lidé, kteří žijí v blízkosti albánské řeky Vjosa mají z přehrad obavy. Stavba by mohla zničit jejich životní zázemí; změny v křehkém ekosystému řeky, by mohly znamenat ztrátu živobytí i půdy.
Na stránkách Associated Press najdete snímky a videa z řeky Vjosa. Klikněte sem.
Vjosa teče napřed úzkými roklemi, něž se dostane k městu Tepelenë, aby se pak začala proměňovat v to, co odborníci nazývají jako „pletená“ řeka, tj. do více rozlitých toků. To je typické pro divoké řeky a velmi významné pro ekosystém. Vytváří se tak velmi rozmanité habitaty a umožňuje to také průtok sedimentu, který zúrodňuje oblast zátop a také obnovuje řečiště. Divoká řeka je dynamická řeka, která je jako živý organismus a mění svoje toky – po sezonních záplavách také Vosja mění svůj tok.
Schopnost řeky Vjosy se samočistit se ukázala také jako klíčová – v Albánii je zacházení s odpadem stále problematické.
Výstavba přehrady už začala, ale nepokročila
Asi 25 km za městem Tepenë se řeka zase mění, její řečiště se zmenšuje, znova vtéká do úzkých roklí, kolem níž rostou nejistě stromy, domovy řady ptáků. Tady se ukazuje také jasně, proč by stavba přehrady byla pro řeku Vosju tragická. V Kalivaci, kam řeka vtéká, se stavba vodní přehrady začala už v 90. letech ale nikdy nepokročila. Měla ji realizovat italská firma.
Nyní se vláda rozhodla, že stavbou pověří tureckou společnost. Místní se proti nápadu staví a spolu s místními neziskovými organizacemi podali na stavbu přehrady na řece žalobu. V roce 2017 soud vyhráli, ale vláda se odvolala. Jednalo se o významné vítězství v boji, který pokračuje.
Výzkum Vídeňské univerzity objevil obrovskou diverzitu řeky Vjosa, kde žije přes 90 vodních bezobratlých, stovky ryb, obojživelníků a plazů, některé z nich jsou na Balkáně ohroženy, jiní jsou tu doma ve velkém. Přehrada většinu této přírodní diverzity zničí.
Ve vyspělém světě od přehrad odstupují
Ve vyspělém světě si ničivé důsledky přehrad uvědomují a trend je zde spíše opačný než v rozvojovém světě. Například jen v USA bylo zlikvidováno na 1600 přehrad v posledních 30 letech. Ve Francii začalo odstraňování doposud největší vodní přehrady na řece Selune v Normandii.
Řeka Vjosa v Albánii přitom patří k mála zachovalým divokým řekám, kde je možné studovat chování řeky v její přirozené podobě. Nejde ale jenom o poznání. Pro mnoho místních lidí je řeka Vosja skutečně vším. Například pro 65letého Shyqyriho Seita, kterého rodinu řeka živí, naučil v ní plavat všech 5 svých dětí a každé ráno sem směřuje prostě jenom proto, aby se na řeku podíval. Patří mezi ty, kdo proti stavbě přehrady protestuje.
Jiní místní obyvatelé se k přehradě i řece staví pragmaticky. Prý sem stavba přehrady přinese investice.
Pro všechny ty, kteří se proti projektu přehrady na řece Vjose ohrazují, tu jsou některé pozitivní náznaky. Albánská vláda v srpnu zrušila jiný projekt v centrální Albánii a části přehrady, které tu vznikly, strhne. K rozhodnutí podle vlády došlo na základě diskuzí s místními lidmi a na základě ekologického hodnocení.
Podle zemědělce Jonuse Jonuziho je tu tak stále naděje, že přehradu na řece Vjose, která mu poskytuje živobytí, nepostaví. Jonuzi říká, že Albánie potřebuje elektrickou energii, ale nemělo by tomu být tak, že vytvořením jedné věci, zničíme jinou. Podle něj je stavba přehrady nenapravitelnou škodou, za kterou budou dnešní generaci vinit ty budoucí.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.